„Chtěli by mít ženu a zároveň vykonávat kněžské povolání,” uvádí se v knize Celibát, která dorazila v těchto dnech na pulty polských knihkupectví.

Autor publikace, novinář a teolog Marcin Wojcik, v ní popisuje příběhy kněží, kteří z různých důvodů nedokázali ctít zásady celibátu. Když má kněz jedno nebo i dvě děti "na černo" se svou kuchařkou či hospodyní není, hlavně na polském venkově, žádná ojedinělá výjimka. Wojcik se zároveň odvolává na výsledky průzkumu předního sociologa Josefa Baniaka z Mickiewiczovy univerzity v Poznani, který se dlouhodobě zabývá problematikou religie, duchovních a jejich vztahu k celibátu.

Sloužit bohu a zároveň mít ženu

Podle zjištění Baniaka až 68 procent katolických kněží v Polsku žilo nebo stále žije v svazku se ženami a 15 procent s nimi má i děti. Téměř 80 procent duchovních by chtělo věrně sloužit bohu a zároveň mít ženu. 54 procent katolických farářů by se chtělo oženit a založit si rodinu. Podle statistických údajů v Polsku v současnosti působí armáda přes 30 tisíc katolických duchovních a téměř 12,5 tisíce mnichů, kteří by také měli dodržovat zásady celibátu.

"Problematikou celibátu se zabývá i papež Frantisek, který si uvědomuje, že sexuální zdrženlivost z něho vyplývající snižuje zájem mladých mužů o kněžské povolání," uvedl polský deník Fakt. Zároveň dodal, že hlava Vatikánu přiznala, že katolická církev potřebuje otevřenou diskusi na toto téma.

Tisíc let bez celibátu

Od začátku katolické církve celé jedno tisíciletí celibát neexistoval. Až v roce 1022 nařídil jeho zavedení papež Benedikt VIII. Na jeho základě se duchovní už nesměli ženit. Do té doby děti ženatých katolicých kněží dědily po svých otcích majetek. Od jedenáctého století vše bohatství zůstávalo nedělitelné v rukách katolické církve.