Církve poskytují azyl často z taktických důvodů, aby běženci získali ochranu do doby, než uplyne šestiměsíční lhůta, během které je může Německo deportovat podle dublinských pravidel do země, ve které se ocitli poprvé na území EU a v níž původně požádali o azyl. Po šesti měsících je za azylové řízení zodpovědné už Německo.

V loňském roce církevní obce azyl udělily celkem v 692 případech, z toho v 632 případech byla důvodem přiznání právě snaha obejít dublinská pravidla. V roce 2015 bylo uděleno 620 církevních azylů. Ty mohou být uděleny i skupinám běženců, počet udělených azylů a lidí, kteří ho získali, se tak neshoduje.

Církevní azyl dostala loni v červenci v Německu také skupina iráckých křesťanů, která předtím odešla z Česka, kam se dostala v rámci zvláštního programu Nadačního fondu Generace 21. Azyl dostali od Evangelické jednoty bratrské v saské obci Herrnhut (Ochranov). Odjezd skupiny Iráčanů měl v České republice vážné dopady na celý projekt přesídlování běženců z míst postižených válkou. [celá zpráva]