Série zákonodárných návrhů zaregistrovaných letos v ukrajinském parlamentu už počítá i s tím, že za porušování jazykových norem budou tvrdé tresty. Podle iniciátorů změn by nový zákon měl změnit situaci, kdy převážná část obyvatel neovládá státní jazyk, ač jej považuje za mateřštinu.

Experti však varují před „jazykovou šikanou“, kterou země již zažila – ovšem naruby – za sovětských časů. „Diplomaté, poslanci, soudci či lékaři budou zkoušeni ze znalosti ukrajinštiny,“ prohlásil pro Radio Svoboda jazykový expert Taras Šamajda, který se podílel na přípravě zákona.

Ukrajinština má být prioritním jazykem pro mateřské, střední i vysoké školy, vědecké instituce, média, divadla, ale také obchody, které navzdory všem politickým změnám na Ukrajině nerespektují doporučení ohledně státního jazyka a dosud preferují ruštinu.

Co říkají o realitě průzkumy
Ukrajinštinu považuje za mateřštinu 68,8 % respondentů
Ruštinu jako mateřštinu přiznává 27 procent
V části Donbasu ovládané Kyjevem má ruštinu za mateřštinu 66 % 
V západních oblastech Ukrajiny je ukrajinština rodný jazyk pro 96,7 %
Ukrajinštinu běžně používá ke komunikaci 55,4 % respondentů

Už koncem ledna přitom Kyjev zakázal dovoz knih z Ruska. Zatím na tři měsíce, dokud nebude vypracován mechanismus kontroly tištěné produkce. Promítat se nesmějí ani stovky ruských filmů a seriálů, které podle názoru ukrajinských úřadů představují „zemi agresora“, jak je ruský soused označován. Od loňského listopadu navíc v zemi platí zákon, podle něhož každá čtvrtá písnička v rozhlase musí být ukrajinská.

Zatímco protagonisté jazykových změn mají za to, že podpora ukrajinštiny přispěje k posílení státu a stmelení obyvatel, kritici tvrdí, že nová masívní vlna povinné „ukrajinizace“ může zemi naopak ještě více rozdělit. Oponenti také varují, že „lingvistická šikana“ vrací na Ukrajinu sovětské praktiky, kdy se násilně prosazovala ruština a ukrajinština byla potlačována jako „neperspektivní“ jazyk.

Ruština dominuje

Obránci ukrajinštiny tvrdí, že navzdory všem proměnám a revolucím se nepodařilo zastavit „rusifikaci“ ukrajinské společnosti, která stihla zemi za sovětských časů. „Moskva několik staletí cílevědomě ničila ukrajinský jazyk. Rusifikace bohužel pokračovala i po získání nezávislosti a nezastavila ji ani současná válka,“ tvrdí ve společném prohlášení experti z občanského hnutí Prostor svobody.

Země, jejíž občané nemluví svou mateřštinou, nemá národní identitu, a tudíž ani právo na svrchovanost.Pavlo Movčan

Jeden z iniciátorů nového zákona, poslanec Mykola Kňažyckyj, soudí, že „ukrajinizace“ je sice „velmi módní a perspektivní trend“, avšak vyžaduje i určitý nátlak. Jinak se podle něj dlouholetá „infiltrace ruštiny“ na Ukrajině těžko vykoření.

Zastánci ukrajinštiny tvrdí, že situace ohrožuje nejen jazykovou identitu Ukrajinců, ale i národní bezpečnost státu. „Země, jejíž občané nemluví svou mateřštinou, nemá národní identitu, a tudíž ani právo na svrchovanost,“ varuje ukrajinský básník a politik Pavlo Movčan.

Podle něj Ukrajina potřebuje radikální jazykový zákon a nemusí dbát na výtky ohledně diskriminace. „Musíme chránit svůj jazyk, stejně jako to dělá Francie a jiné evropské země,“ řekl podle agentury Ukrinform. Podle něj boj s „ruskojazyčnou okupací“ musí být stejně tvrdý jako vojenský odpor na východě země.

Podle analytiků z hnutí Prostor svobody ruština stále převládá v médiích, na internetu či ve službách. Průzkumy ukazují, že i když většina Ukrajinců považuje ukrajinštinu za mateřštinu, k běžné komunikaci ji používá sotva půlka z nich. V rodinách, v zaměstnání či v obchodech převážná část země stále mluví rusky. Výjimkou jsou jen západní oblasti, kde se ukrajinština udržela jako hlavní jazyk i za sovětských časů.