Podle Chilcota MI6 už čtyři měsíce před invazí měla jasno o tom, že zdroj „je patologický lhář, který si od začátku vše vymýšlel“. Zpravodajci si dokonce všimli, odkud „zaručené“ informace bere – popis Saddámovy chemické zbraně navlas odpovídal scénám z akčního filmu Skála z roku 1996, v němž hráli Sean Connery, Nicolas Cage a Ed Harris. Ve snímku se americký generál domáhá vyplacení odškodného rodinám padlých vojáků, zabarikáduje se na Alcatrazu a vyhrožuje, že vypálí na San Francisco rakety se smrtícím nervovým plynem.

O podezřelé podobnosti s hollywoodským scénářem ale tehdejší ředitel tajné služby sir Richard Dearlove premiéra Tonyho Blaira neinformoval, pouze nechal – ovšem už po invazi – v tichosti z oficiálních dokumentů pasáže o existenci zbraní hromadného ničení vyškrtnout.

Britští agenti na svůj zdroj pochybných zpráv narazili v září 2002, když se snažili stůj co stůj objevit Saddámovy arzenály. Když jim však tvrdil, že nervový plyn je skladován ve skleněných koulích, zapochybovali – něco takového bylo možné pouze ve zmíněném hollywoodském béčkovém trháku.

Záběr z filmu Skála. Podle zdroje britských tajných služeb byl nervový plyn, jímž měl disponovat irácký diktátor Saddám Husajn, skladován ve skleněných koulích. Přesně jako ve filmu...

Záběr z filmu Skála. Podle zdroje britských tajných služeb byl nervový plyn, jímž měl disponovat irácký diktátor Saddám Husajn, skladován ve skleněných koulích. Přesně jako ve filmu...

FOTO: Profimedia.cz

MI6 přesto nenechala výmysly posoudit nezávislými zbraňovými experty. V únoru 2003 měla prakticky jasno, že zdroj lže „dlouhodobě a systematicky“, ale zprávu o tom sepsala až dva týdny po zahájení invaze. Oficiálně byl zdroj vyškrtnut ze seznamu spolupracovníků až v červenci 2003.

Bývalý britský premiér Tony Blair při emotivním projevu k válce v Iráku

Bývalý britský premiér Tony Blair při emotivním projevu k válce v Iráku

FOTO: Pool, Reuters

Francouzi: Chilcot nám dal za pravdu

Chilcotova zpráva vyvolala pochopitelně velké pozdvižení v britském tisku, v pátek už ale začalo přibývat ohlasů mezinárodních. Zejména ve Francii, jejíž tehdejší prezident Jacques Chirac invazi ostře odmítl, nyní neskrývají pocit satisfakce. „Mohl bych s dovolením připomenout mezinárodnímu společenství, jak moc se tehdy naváželo do Francie kvůli nesouhlasu s válkou? Jenomže Francie tehdy měla pravdu!“ podotkl až nediplomatickým jazykem velvyslanec Paříže ve Washingtonu Gérard Araud.

Deník Le Monde v editorialu Odsouzení Tonyho Blaira shrnul, že Británie šla do války navzdory „moudré a prorocké radě prezidenta Chiraka“. „V USA a Británii invaze podkopala důvěru v politiku, a Britové nyní sklízejí hořké plody vývoje v podobě brexitu,“ dodal Le Monde.

Lakonickým sarkasmem zareagovali Rusové: velvyslanectví v Londýně na Twitteru napsalo: „Zachovejte klid, ale my jsme vám to říkali“, přičemž parodovalo britský motivační plakát z doby druhé světové války se sloganem Keep calm and carry on.

Ruská ambasáda si svým sarkastickým tweetem vykoledovala od diskutérů ještě sarkastičtější reakce připomínající kauzu Litviněnko či konflikt v Čečensku.

Místopředseda obranného výboru ruské státní Dumy Franc Klincevič zdůraznil, že Británie „dluží iráckému lidu omluvu, kompenzace a trestní stíhání všech, kdo za invazí stáli“.