S pořadím sourozenců se dosud vycházelo z informací Pauly Hitlerové, která se ze všech šesti dětí dožila nejvyššího věku. Kotanko ale pátral v archivu a místním tisku a došel k překvapivým závěrům.

Nejstarší z dětí byl Gustav, který se narodil 17. května 1885. Pak přišla na svět Ida (23. září 1886). Obě děti žily do 9. prosince 1887, resp. do 22. ledna 1888. Potom přišel na svět Adolf (20. dubna 1889). Otto se narodil 17. června 1892 a zemřel krátce po 23. červnu 1892 na hydrocefalus, jak uvádějí podklady farního úřadu. Tehdy už bylo Adolfovi přes tři roky.

Krátce po smrti Otty se rodina přestěhovala z Braunau do Passova a do rodiny přibyly další dvě děti, a to Edmund (24. března 1894 - 2. února 1900) a Paula (21. ledna 1896 - 1. června 1960).

Rozdělená péče matky?

Podle Kotanka vyvolává toto zjištění řadu otázek. „Jak byl tříletý Adolf konfrontován se smrtí svého bratra? Jakým způsobem ho ovlivnila bratrova choroba a formovala jeho pozdější postoj k postiženým?

Zajímavé impulsy může objev podle Kotanka vnést i do úvah o vztahu mezi Adolfem a jeho matkou Klarou.

Doposud odborníci vycházeli z toho, že Klara v prvních letech Adolfova života mohla svou lásku a péči věnovat pouze jemu.

Změna ale mohla přijít s dalším porodem. Podle Kotanka je pravděpodobné, že Klara po narození Otty přenesla většinu své pozornosti a péče na dítě, které přišlo na svět postižené. Přestože Otto žil jen krátce, mohlo to výrazně ovlivnit její vztah k Adolfovi.