"Nezajímají mě politické strany, politici ani integrace (do Evropské unie). Jediné, co chci, je mít práci, díky které můžu žít a starat se o svou rodinu," říká 32letý demonstrant z Podgorice Marko Vlahović.

Demonstrace začaly v září a postupně sílily. K násilnostem během protestů došlo poprvé 17. října, kdy policie dav rozháněla pomocí slzného plynu. V sobotu zasáhla stejným způsobem proti 7000 lidí pochodujícím k parlamentu s požadavkem na Djukanovičovu rezignaci.

Černohorští policisté zasahují proti demonstrantům

Černohorští policisté zasahují proti demonstrantům.

FOTO: Stevo Vasiljevic, Reuters

Opozice prohlašuje, že malé zemi na jadranském pobřeží vládne Djukanović a politická elita, která ho obklopuje, jako svému lennímu panství.

"Je u moci pětadvacet let, to stačí. Teď už je načase, aby konečně odešel," je přesvědčen 48letý Zoran Vujović z města Herceg Novi.

Autokrat Djukanović

Premiérem byl sice zvolen poprvé v roce 2006, kdy získala Černá Hora nezávislost, kterýžto post si udržel i ve dvou dalších volbách. U moci je však už od roku 1991, kdy byl zvolen premiérem svazové republiky Černá hora, která byla tehdy ještě součástí Jugoslávie. V letech 1998-2002 pak byl prezidentem Černé Hory, jež tehdy po rozpadu bývalé Jugoslávie tvořila stát společně se Srbskem.

Sobotní nepokoje v Podgorici

Sobotní nepokoje v Podgorici

FOTO: Stevo Vasiljevic, Reuters

„Teď je mi 24 let. Dokonce jsem ještě nebyl na světě, když Djukanović nastoupil do úřadu. Copak musím vážně čekat dalších 25 roků, než přijde někdo nový a něco udělá?" ptá se další demonstrant, který sice nesouhlasí se všemi ideami opozice, ale je přesvědčen, že "nadešel čas, aby občané vzali věci do vlastních rukou".

Djukanović ale odstoupit odmítá. Je však ochoten vypsat předčasné volby po prosincovém summitu Severoatlantické aliance, od něhož se očekává, že pozve Černou Horu, aby se stala členem organizace. Premiér totiž opozici obviňuje, že chce členství v NATO zabránit. A dodává, že v pozadí nynějších protivládních protestů stojí Rusko.

Pořádkový policista prochází Podgoricí po demonstraci.

Pořádkový policista prochází Podgoricí po demonstraci.

FOTO: Stevo Vasiljevic, Reuters

Nejde o NATO, ale o chudobu

Během týdny trvajících protestů se v rukou některých demonstrantů objevily transparenty s nápisy jako "Ne NATO" nebo "Za vojensky neutrální Černou Horu". Podle studentky Jovany nynější protesty "nejsou o NATO, o Srbsku nebo o Rusku, nýbrž o chudobě, protekcích a korupci". "Djukanović a jeho přátelé ve vládě a mezi podnikateli jsou milionáři. My ostatní nemáme naději," vysvětluje.

Sedmapadesátiletá kadeřnice z Nikšice Marica Krkešová dodává: "Nestaráme se o NATO, většina z nás má hlad."

V Černé Hoře dosahuje nezaměstnanost 15 procent. Ale množství lidí, kteří nemají práci, je podle odhadů na severu země vyšší. Přitom třetinu nezaměstnaných tvoří absolventi vysokých škol ve věku do 30 let.

Průměrný měsíční plat v této bývalé jugoslávské republice se pohybuje kolem 490 eur (13 300 korun). Avšak podle nedávných údajů zveřejněných daňovým úřadem musí kolem 13 procent obyvatel měsíčně vystačit s méně než 200 eury.