"Chemie povrchů může dokonce vysvětlit poškozování ozonové vrstvy," upozornili podle agentury AP ve zdůvodnění přínosu oceněného vědce švédští akademici. Ertlova práce podle Nobelova výboru umožnila lépe pochopit, proč kovy rezaví, a našla uplatnění v řadě průmyslových odvětví, mimo jiné při výrobě dusičných hnojiv.

Ertl, který se narodil v roce 1936 a slaví právě dnes narozeniny, se zaměřoval na katalytické jevy plynů a kapalin na pevných látkách, většinou monokrystalických. Popsal na molekulární úrovni mechanismus katalytického okysličování oxidu uhelnatého (CO) na paládiu a katalitickou syntézu dusišnanu amonného

Při výzkumech také odhalil význam oscilačních změn povrchové struktury platiny. Jako první je pozoroval, neboť použil elektronového mikroskopu.

Studoval na univerzitách ve Stuttgartu, Paříži a Mnichově. Působil i na Technologickém institutu v kalifornské Pasadeně a od roku 1986 do 2004  řídl oddělení fyzikální chemie na Institutu Fritze Habera při společnosti Maxe Plancka.

Ertl je letos prvním laureátem, jenž některou z Nobelových cen získal sám.

Loni Nobelovu cenu za chemii loni dostal Američan Roger Kornberg.