NDR existuje i 31 let po sjednocení, ukazují výsledky voleb

Krajně pravicová AfD letos sice celkově oslabila, ale přesto měla opět nejlepší výsledky právě na východě Německa. Strana má v této oblasti dvakrát silnější podporu než na západě.

Jak lze vyčíst z přiloženého grafu, zatímco v okresech bývalého Východního Německa se podpora od voličů pohybovala mezi 25 až 35 procent, na západě země se většinou nepřiblízila ani 10 procentům.

Důvody pro tuto skutečnost vysvětluje sociolog Manès Weisskircher z Univerzity v Oslu.

„Za těmito rozdíly se skrývá rozšířený pocit společenské marginalizace. Průzkumy ukazují, že většina východních Němců, zejména voličů AfD, se cítí být občany druhé kategorie. Strukturální rozdíly související jak s dědictvím Německé demokratické republiky, tak s vývojem od 90. let 20. století vytvářejí příznivé podmínky pro volební úspěch AfD,” popisuje Weisskircher v článku pro časopis Political Quarterly.

Zmiňuje i témata, kterými se AfD profiluuje. „Na východě jsou více cítit protiimigrační postoje a vyšší ekonomická nejistota. Rozšířené jsou také antiestablishmentové názory spolu s nespokojeností s nízkým zastoupením východních Němců v politice a společnosti,” píše Weisskircher.

Podobné je to i v případě postkomunistické Levice, i když její výsledky jsou oproti AfD značně menší.

Ve volebních obvodech bývalé NDR získali od voličů v průměru okolo devíti procent (s výjimkou berlínské čtvrti Treptow-Köpenick, kde obdrželi 35,4 procenta), zatímco ve zbytku země se podpora pohybovala okolo dvou až tří procent.

Celkově Levice i přes zisk pouhých 4,9 % v Bundestagu zastoupení mít bude, neboť získala některé přímé poslanecké mandáty. Voliči v Německu mají totiž dva hlasy, jedním vybírají konkrétního kandidáta pro přímý mandát ve svém volebním obvodě, druhý hlas dávají politické straně.

Levice (Die Linke) byla založena v roce 2007 sloučením stran PDS (nástupce komunistické vládnoucí strany SED v bývalém východním Německu) a WASG (západoněmecké krajně levicové strany).

Vládní zmocněnec pro nové spolkové země Marco Wanderwitz dlouhodobě poukazuje na to, že východ Německa se v mnoha oblastech výrazně přiblížil celoněmeckému průměru či se s ním dokonce srovnal. I tak ale výkon ekonomiky nových spolkových zemí, tedy někdejší NDR, i se započítáním kdysi rozděleného Berlína, dosahuje nyní 79,1 procenta spolkového průměru, jak uvádí Wanderwitzova zpráva o stavu německé jednoty.

Za velký problém Wanderwitz označuje to, že část obyvatel východu zastává podle něj pevné nedemokratické názory. Za toto hodnocení čelil Wanderwitz kritice nejen od AfD, ale také od CDU. Kancléřka Angela Merkelová, která sama pochází z bývalé NDR, uvedla, že názor zmocněnce nesdílí. Prohlásila také, že se nikdy nesmíří s tvrzením, že je něco takto dané. „Budu vždy pracovat na tom, abych každého získala pro demokracii,” řekla.

Formování demokratických hodnot ve společnosti je podle politologů jedním z úkolů demokratických politických stran, které si tak získávají své voliče. „Na východě ale Zelení a sociální demokraté (SPD) práci v místních organizacích pro získávání společnosti nezvládají. V tom je naopak extrémně dobrá AfD,” německá politoložka Andrea Römmeleová z berlínské vysoké školy Hertie School.

„Když se někdo narodil v roce 1950 nebo 1940 a poté žil v někdejší Německé demokratické republice (NDR), tak mu bylo 39 nebo 49 let, když padla zeď,” doplnil šéf výzkumného institutu Infratest dimap Nico Siegel. Upozornil na to, že blízkost k politickým stranám si lidé vytvářejí od mládí. Kvůli náročné společensko-hospodářské transformaci východu po znovusjednocení si obyvatelé prošli složitým obdobím. „Zklamaní východní Němci po pádu NDR opustili Sjednocenou socialistickou stranu Německa (SED) a přešli k CDU. Ta je třeba poté v jejich očích opět zklamala, tak se obrátili k AfD,” řekl.