Článek
O Lukašenkově budoucnosti rozhodovalo sedm miliónů voličů. Pro změnu ústavy se muselo vyslovit padesát procent z nich.
"Je to přesvědčivé vítězství. Pokládám to za elegantní vítězství," prohlásila předsedkyně komise Lidia Jermošinová. Neupřesnila, kdy by mohly být zveřejněny konečné oficiální výsledky. Potvrdila, že se parlamentních voleb a ústavního referenda v Bělorusku zúčastnilo téměř 90 procent registrovaných voličů.
Současně s plebiscitem proběhly také parlamentní volby. Během hlasování úřady nezaznamenaly žádnou větší výtržnost.
Pracuje pro národ
"Získám-li důvěru občanů, řekne-li lid ano, budu se cítit lépe a slibuji, že v příštích dvou letech budu pracovat s ještě větším zápalem," řekl novinářům Lukašenko poté, co dopoledne odevzdal svůj hlas v Minsku.
Dodal, že on nepracuje "v zájmu žádného klanu anebo skupiny, ale pro národ". Prezident přitom znovu odmítl obavy Západu, že by volby a referendum mohly být zmanipulované.
Na neregulérnost hlasování upozorňovaly protesty v několika městech Evropy. "Musíme stále protestovat proti Lukašenkovi a jeho politice, která je nehumánní a namířená proti národu a demokracii," řekl ČTK organizátor akce v Praze Auhien Sidoryk.
Podezření z manipulace
Pochyby o možném zmanipulování výsledků vyslovily Spojené státy a Evropská unie.
Lukašenko je považován za posledního diktátora v Evropě. Pro své autoritativní sklony má potíže v zahraniční politice. Jeho styl vládnutí odmítají nejen USA, ale i EU a Rusko.
Do čela Běloruska se dostal v roce 1994. Kvůli mezinárodní izolaci se země záhy dostala do ekonomických problémů.
Měsíční příjem nedosahuje v průměru ani 150 dolarů (asi 3750 Kč) měsíčně, průměrný důchod je zhruba poloviční. Osmdesát procent průmyslu je stále ve vlastnictví státu.
