Článek
O objevu informoval profesor Hebrejské univerzity Ehud Necer. Místo nálezů, bývalá pevnost Herodium, leží asi 12 kilometrů jižně od Jeruzaléma.
Hrob je dlouhý asi 2,5 metru, patřil Herodovi především kvůli bohatému zdobení na pozůstatcích vápencového sarkofágu. "Není to sarkofág, který byl tehdy běžně k vidění v ulicích nebo který si mohl v té době každý dovolit," podotkl Necer. "Existují jen jeden či dva sarkofágy tohoto druhu," dodal.
Izraelský archeolog Ehud Necer ukazuje místo nálezu. Foto: ČTK/AP
V hrobě nebyly nalezeny žádné kosti, které zřejmě rozkradli lidé při židovském povstání proti Římu v letech 66-72.
Herodium, pevnost z doby Heroda Velikého, se skrývala na vyvýšeném místě nedaleko Jeruzaléma. Foto: ČTK/AP
V Herodiu, které sloužilo jako obytný palác, svatyně, administrativní centrum a mauzoleum, tento židovský panovník postavil jeden z největších královských komplexů Římské říše.
Nejprve byl pro tento účel navršen umělý kuželovitý kopec, viditelný až z Jeruzaléma, na němž vyrostl opevněný palác se strážními věžemi užívaný výhradně v dobách války. Na úpatí kopce pak vznikl další palácový komplex o velikosti malého města.
Pohled na Herodium přes zbytky sloupoví ležící u paty pevnosti. Foto: ČTK/AP
O Herodově hrobě píše ve svém díle židovský historik Flavius, který také detailně líčí zmíněné pohřební procesí vypravené z města Jericha, jehož se prý zúčastnily stovky herodových strážců a sloužících.
S ohledem na Flaviův popis historikové dlouho předpokládali, že hrob tohoto krále se nachází v Herodiu, uplynulá desetiletí archeologických prací ale uvedenou teorii nepotvrdila. Necer se však při své práci zaměřil na jinou část komplexu než jeho předchůdci.
Nalezistě s hrobkou Heroda Velikého na vrcholu pevnosti Herodium. Foto: ČTK/AP
Herodes Veliký
Narodil se kolem roku 74 př. n. l. a vládl v Judeji jako král dosazený Římany přibližně v období 39 - 4 př. n. l., kdy podle historika Josefa Flavia zemřel.
Podle Nového zákona nechal po narození Ježíše povraždit všechny novorozené chlapce v Betlémě ve strachu ze ztráty moci po zvěsti, že ve městě přišel na svět mesiáš. Tato historicky nepotvrzená legenda má zřejmě původ v krutosti, s jakou likvidoval domnělé konkurenty včetně nejbližších členů své rodiny.
Uznávaný archeolog Univerzity Svaté země Stephen Pfann, který se vykopávek neúčastnil, označil objev za "zásadní" a podotkl, že vše nasvědčuje tomu, že hrob skutečně náleží Herodovi. Zároveň však upozornil, že k definitivnímu potvrzení této teze bude zapotřebí najít na místě ještě odpovídající nápisy. "Postupujeme správným směrem. Vše se potvrdí, až budeme mít nápis s (Herodovým) jménem," řekl.