Vyspělé země čelily na konferenci ostré kritice ohrožených ostrovních států.

„Karavana v Dauhá, jak to vypadá, uvízla v písku. Ambice, se kterými jsme sem přišli, jsou ztraceny,“ shrnul sarkasticky dosavadní výsledky seychelský představitel Ronald Jumeau, mluvčí skupiny ostrovních zemí AOSIS. „Promarnili jsme fáze snižování emisí a příprav na následky. Teď jsme už ve fázi škod a ztrát. Co bude následovat? Destrukce?“

Jménem deseti miliónů lidí v ostrovních státech, čelících zvedání mořské hladiny, hurikánům a tajfunům, povodním i obdobím sucha, upozornil na neochotu vyspělých zemí přiznat problému klimatických změn potřebnou prioritu. „My už vážně řešíme otázku přestěhování. Jestli se rychle váš přístup nezmění, budete čelit masové ekologické migraci,“ varoval.

Světová meteorologická organizace už varovala, že v důsledku rekordního tempa zvyšování emisí je v atmosféře historicky nejvyšší podíl skleníkových plynů, jejichž negativní důsledky se budou – bez ohledu na případné snížení emisí – stupňovat ještě několik desetiletí.

Washington odmítl termín kompenzace

Měření v různých oblastech Země rovněž ukazují, že trend růstu teplot se natolik zrychlil, že není možné věřit, že do konce století průměrné teploty nestoupnou o více než dva stupně. [celá zpráva]

Celosvětově respektované Centrum pro klimatologii při Východoanglické univerzitě vydalo data, podle nichž bude v roce 2100 teplota nejméně o tři stupně vyšší. Limit dvou stupňů je přitom vědeckým konsenzem stanoven jako horní hranice toho, co je lidská společnost ještě schopna zvládnout, má-li se vyhnout revolučním změnám. Rozvojové země se po krachu předchozích jednání, zejména v dánské Kodani, pokoušejí vyspělé státy přimět k vytyčení závazných limitů snižování emisí a k nastavení pomoci nejpostiženějším oblastem.

Je příznačné, že na návrh USA byl v Dauhá tabuizován termín „kompenzace“, údajně naznačující vinu, a nahrazen spojením „mechanismus pro ztráty a škody“.

Nicméně 44 nevládních organizací v čele s britskou Care apelovalo na okamžité a razantní snížení emisí a vytvoření záchranného finančního fondu jako prvních kroků, nezbytných k zvládnutí klimatické hrozby. „Kvůli nečinnosti vyspělých zemí nás jinak čeká největší sociální nespravedlnost,“ uvedla v prohlášení Care.

Vyspělé země zatím pociťují změny minimálně

Veřejnost ve vyspělých zemích, čelících sociálním škrtům v důsledku ekonomické a finanční krize, ale dosud jen minimálně pociťujících klimatické změny, se však podle BBC brání velkým investicím do preventivních programů a výdajům ve prospěch rozvojových států.

Přesto je podle některých expertů reálná šance uzavřít během dvou až tří let celosvětovou závaznou dohodu o klimatu.

„Vlády si musí stanovit, jak velká rizika jsou schopny nést, a kolik jsou připraveny zaplatit, aby větší hrozby odvrátily,“ řekl Nick Mabey z britského institutu E3G.