Článek
Pouze embryonální kmenové buňky měly podle mínění odborné veřejnosti pluripotentní schopnost proměnit se v jeden z 220 typů buněk v lidském těle.
Embryonální kmenové buňky jsou zdrojem všech tkání i orgánů lidského organismu. Proto pro mnoho vědců představují největší naději, jak získat "náhradní díly" dokonale slučitelné s organismem lidí trpících takovými patologiemi jako diabetes a Parkinsonova choroba či odsouzených k nehybnosti po zranění míchy.
Využívání embryí k vědeckým účelům ale považovala řada lidí za neetické. Například v USA s nimi může pracovat jen omezený počet vědeckých pracovišť, která získávají dotace od vlády.
Přeprogramované kožní buňky
Japonský tým kožní buňky přeprogramoval prostřednictvím chemické směsi obsahující pouze čtyři druhy bílkovin, které se podílejí genetické kontrole. Vyvinuté buňky byly embryonální kmenovým podobné. Japonci z nich pak vyvinuli mozkovou a srdeční tkáň. Americký tým z univerzity ve Wisconsinu použil mírně odlišný chemický postup. Vytvořil osm nových kmenových buněk.
Výhody možného využívání kožních buněk pro vývoj tkání a orgánů jsou mnohé. Kožní buňky jsou snadno dostupné, jejich získávání je snadnější a léčebný postup by se mohl více přizpůsobovat specifikům pacienta, což by minimalizovalo riziko odmítnutí nové tkáně či orgánu tělem.
Profesor Ian Wilmut z edinburghské univerzity, jehož tým v roce 1996 naklonoval první ovci Dolly, řekl, že objev znamená významný pokrok. Vědci nicméně upozorňují, že je potřeba další výzkum ke zlepšení výrobního procesu tkání a zajištění jeho bezpečnosti.