Hlavní obsah

Pacienti s Alzheimerovou nemocí mají do pěti let šanci na nový lék

New York

Novou nadějí se mohou kojit pacienti s Alzheimerovou nemocí a jejích příbuzní. Po desetiletích tápání se možná vědci ocitli na stopě látkám, které mohou zmírnit nebo i zastavit změny v mozku. Podle šéflékaře americké Alzheimerovy asociace Williama Thiese může být lék k dispozici za tři až pět let. Podmínkou je ale dostatečné financování. Uvedly to agentury AP, Reuters a televize ABC.

Foto: Profimedia.cz

Mozek postižený Alzheimerovou chorobou na magnetické rezonanci

Článek

„Počet lidí pracujících na tomto problému podle mě znamená, že jej ve velmi blízké budoucnosti začneme lépe zvládat,“ řekl Thies a dodal: „Může to být už za tři roky.“

Novou nadějí je látka MK-8931 společnosti Merck & Co.

Výrobce léčiv Merck & Co. oznámil, že zahajuje střední a závěrečnou etapu výzkumu nové látky s označením MK-8931, která má zpomalit mentální degradaci mozku. Do první fáze testu se zapojí 200 lidí po dobu 78 týdnů, jejich počet se postupně rozšíří na 1700 dalších dobrovolníků. Částečný souběh obou fází zkrátí dobu testování a ušetří náklady.

Dosud provedené výzkumy prokázaly, že MK-8931 blokuje tvorbu jedovatých amyloidů, řekl Darryle D. Schoepp, který stojí v čele výzkumu neurologických léků u společnosti Merck. „Nic jiného to odsud nedělalo. Jestliže je amyloid příčinou, lék bude fungovat,“ dodal.

Zatímco MK-8931 blokuje tvorbu amyloidu beta, jiné látky ho na sebe váží. Někteří odborníci varují, že v nedávné minulosti přinesl zklamání neúspěch už několika nadějných projektů, které slibovaly pokrok v boji s touto těžkou nemocí.

Potřeba jsou peníze

Lék omezující postup nemoci by mohl být na světě do pěti let, pokud vláda USA zajistí dostatečné financování ve výši desítek miliónů dolarů a k dispozici bude dostatečný počet pacientů pro klinické zkoušky.

První z nich by mohla začít už počátkem příštího roku za účasti lidí, u nichž nemoc ještě nepropukla, ale jejichž genetická mutace brzký příchod choroby signalizuje. Test bude zahrnovat nasazení tří léků, z nichž každý působí proti chorobě jinak.

Americká vláda už v květnu oznámila ambiciózní celostátní plán, který je zaměřen na financování nového výzkumu a na školení zdravotnického personálu, který se o pacienty s Alzheimerovou nemocí stará. Jejich počet nyní v USA dosahuje 5,4 miliónu a do roku 2050 se má zvýšit až na 16 miliónů. Náklady na lékařskou péči se mají z nynějších 200 miliard zvýšit do roku 2050 na 1,1 biliónu dolarů.

Nemocí postižený kaplan Ron Grant, u něhož byla zjištěna v roce 2007, když mu bylo 55 let, říká, že prostředků je málo: „Mezi námi a léčením nemocí stojí především peníze.“

Příliš velké molekuly

Dosavadní léky příznaky Alzheimerovy choroby jen dočasně zmírňují. Dva vyvinuté léky, které mířily na amyloid beta, neuspěly. Byl to bapineuzumab společnosti Pfizer a solanezumab od Eli Lilly and co. Jejich molekuly byly tak velké, že neprošly stěnou střeva do krevního řečiště, takže se nedostaly v dostatečném, počtu k mozkovým buňkám. Solanezumab ale skutečně úspěšně napadal amyloid beta, takže se zpomal dopad nemoci na mentální schopnosti pacientů.

Účinný byl ale jen u pacientů v raném stádiu, než nemoc postihla velké části mozku. Proto se nyní počítá s nasazením léků u lidí po padesátce a ne až u pětašedesátiletých.

Firma Roche vyvíjí gantenerumab, který napadá také amyloid beta. Nyní je v závěrečné fázi testů u lidí, kteří nemají nemoc, ale mají vysoké množství amyloidu beta v mozkomíšním moku.

Přesto říká ředitelka amerického Alzheimerovy asociace Cathy Jamesová: „Řekněme, že za deset patnáct let by tu už neměla být žádná potřeba existence Alzheimerovy asociace, protože tu budou léky a léčba schopná ukončit tuto nemoc.“

Reklama

Související témata:

Výběr článků

Načítám