„Ptala jsem se ho, zda zemřu a on mi řekl, že budu v pořádku. Že mám jen povrchová zranění,“ vybavuje si osmačtyřicetiletá Roseann Sdoiaová první slova, která si se snoubencem vyměnila. V tu chvíli si myslela, že ho vidí naposledy.

Nemohla se mýlit víc. Sedmatřicetiletý hasič Mike Materia se totiž rozhodl přijít se podívat, jak se zachráněná žena zotavuje. „Viděl mě v nejhorší den mého života. Na první pohled jsem na něj asi úplně přitažlivě nepůsobila. Trpěla jsem bolestmi,“ vzpomíná Sdoiaová.

Prsty v tom má tchýně   

Jiskra také nepřeskočila okamžitě. Do věci se musela vložit tvrdohlavá matka zraněné ženy. Víc než své budoucí manželce se totiž hasič zprvu líbil jí.

„V nemocnici se mě s ním matka snažila dát dohromady. Ptala se, jestli jsem si všimla toho pohledného hasiče, že je tak roztomilý. A já jí odpověděla, mami, právě mě vyhodili do povětří,“ líčila pro deník The New York Post Sdoiaová.

Střepiny z tlakového hrnce, který na maratónu nastražili bratři Carnajevovi, ženě přivodily těžká zranění nohy a lékaři museli provést amputaci pod kolenem. Hasič Sdoiaovou neopustil ani v takto těžkých chvílích. Naopak. V nemocnici ji dál pravidelně navštěvoval a pomáhal jí s rehabilitací.

„Uvědomila jsem si, že k němu něco cítím, protože byl moc milý a starostlivý. A má neuvěřitelný úsměv,“ raduje se snoubenka. Na první rande mohl pár vyrazit až v červnu roku 2013, tedy dva měsíce po útoku. Žádost o ruku přišla loni v prosinci. Hasič ji ukryl do obojku jejich psa Sala. „Mike chce vědět, zda si ho vezmeš,“ stálo ve vzkazu.

„Nemohlo to být romantičtější, Sal pro nás oba tolik znamená,“ vzpomíná dojatě žena, kterou téměř před čtyřmi lety v Bostonu potkalo jen těžko uvěřitelné štěstí v neštěstí. Svatba by se měla konat ještě letos v říjnu nebo listopadu.