„Sudánův zdravotní stav se výrazně zhoršil v posledních 24 hodinách, kdy se nebyl schopen postavit. Veterinární tým složený ze zástupců Safari Parku Dvůr Králové, Ol Pejeta Conservancy a Kenya Wildlife Service se proto rozhodl neprodlužovat jeho utrpení a přistoupil k eutanazii,“ uvedla mluvčí dvorského Safari Parku Andrea Jiroušová.

„Sudán byl v posledních měsících pod neustálým veterinárním dohledem kvůli komplikacím spojeným s jeho vysokým věkem, které vedly k degenerativním změnám svalů a kostí doprovázeným rozsáhlými lézemi na kůži. Jeho zdraví se výrazně zhoršilo v posledních 24 hodinách, kdy se nebyl schopen postavit,” uvedl vedoucí mezinárodních projektů dvorské zoo Jan Stejskal.

Sudán byl uspán v pondělí 19. března. Po jeho smrti zůstávají na světě poslední dvě samice nosorožce bílého (tuponosého) severního, jeho dcera Nájin a její dcera Fatu, obě narozené ve Dvoře Králové a nyní žijící v rezervaci Ol Pejeta. Jedinou nadějí na záchranu tohoto druhu nosorožců je v současné době vývoj metod umělého oplodnění, při nichž budou využita vajíčka z posledních dvou samic, zmrazené semeno ze severních bílých samců a rovněž náhradní matky nosorožce bílého jižního pro donošení embryí.

Nosorožec Sudán na snímku z 23. října 2015.

Nosorožec Sudán na snímku z 23. října 2015.

FOTO: Králové Dvůr Park Stejskal/Safari Jan, ČTK

Sudán se narodil pravděpodobně v roce 1973. V 70. letech minulého století unikl přesunem do Dvora Králové vybití ve volné přírodě. Zplozením dvou samic významně přispěl k zachování svého druhu, v pondělí z něj navíc byly odebrány vzorky genetického materiálu, které poskytují naději na rozmnožení bílých severních nosorožců pomocí nejmodernějších buněčných technologií. Své poslední roky strávil v Africe, kam byl spolu s dalšími třemi nosorožci ze Dvora Králové převezen v roce 2009.

„My všichni v Ol Pejetě jsme Sudánovou smrtí zarmouceni. Byl to úžasný nosorožec, skvělý ambasador svého druhu. Budeme si ho pamatovat pro jeho jedinečnou schopnost přitáhnout celosvětovou pozornost ke kritické situaci nejen nosorožců, ale mnoha tisíců dalších druhů, kterým hrozí vyhynutí v důsledku neudržitelné lidské činnosti,” uvedl ředitel keňské rezervace Richard Vigne.

Sudán z jedním z rangerů v rezervaci Ol Pejeta.

Sudán z jedním z rangerů v rezervaci Ol Pejeta.

FOTO: Joe Mwihia, ČTK/AP

„Sudán byl posledním nosorožcem bílým severním, který se narodil v divočině. Jeho smrt je krutým symbolem lidské přezíravosti k přírodě a zarmoutila všechny, kteří ho znali. Není ovšem důvodem k tomu, abychom se vzdali. Měli bychom využít jedinečné situace, kdy mohou být nejmodernější buněčné technologie využity pro ochranu kriticky ohrožených zvířat. Může to znít neuvěřitelně, ale s využitím nově vyvíjených technologií by dokonce i Sudán ještě mohl mít potomky,“ uvedl ředitel dvorského Safari Parku Přemysl Rabas.

Odhadované náklady na tento projekt – od vývoje metod přes následné pokusy, vkládání embryí do náhradních matek až po vytvoření reprodukčně funkční skupiny severních bílých nosorožců – se pohybují v řádu miliónů dolarů.

Útoky pytláků

Věnují se tomu i odborníci ze zoologické zahrady Longleat v britském Warminsteru, kteří odebrali vajíčka ze svých nosorožců. Britská zoo využívá technologii IVF (in vitro fertilizace) čili oplodnění ve zkumavce.

K vyhynutí tohoto druhu nosorožců přispělo rozsáhlé pytláctví v 70. a 80. letech minulého století, způsobené poptávkou po nosorožčí rohovině v asijské tradiční medicíně a jako materiálu pro výrobu rukojetí dýk v Jemenu. V té době byli zdecimováni bílí severní nosorožci v Ugandě, Středoafrické republice, Sudánu a Čadu. Poslední populace čítající asi 20 až 30 nosorožců v národním parku Garamba v Demokratické republice Kongo se stala obětí bojů v regionu na přelomu tisíciletí. Od roku 2008 považuje většina expertů severní bílé nosorožce za vyhynulé ve volné přírodě.