Mearns se se svým objevem pochlubil BBC. Nevychází však z fyzického průzkumu oblasti, nýbrž jen sonarových dat pořízených Irskou geologickou službou. „Je to první vrak, který jsem nalezl takříkajíc 'od stolu',” řekl Mearns britské televizi, která o troskách slavné lodi chtěla natočit dokument, nakonec od toho však upustila.

I když je sonarový obraz pro laiky velmi nečitelný, vědec své přesvědčení opírá o své letité zkušenosti i to, že se jeho nález nachází v oblasti skaliska Rockall, kde se civilní loď před téměř osmdesáti lety potopila. Velikostně navíc vše odpovídá a podle Mearnse je z obrazu patrné i poškození zádi plavidla odpovídající zásahu torpédem.

Vědec současně ve své studii vyloučil všechny další vraky v blízkosti skaliska nacházejícího se asi 500 km západně od Velké Británie. Přesto je stále opatrný. „Mohu stoprocentně potvrdit, že je to Athenia? Ne. (...) Existuje však velmi vysoká pravděpodobnost, že to Athenia je. Vše sedí,” řekl muž, který za svou kariéru našel pro pojišťovny či různé televizní stanice několik desítek vraků.

Parník SS Athenia, jak jej v roce 1933 zachytili v montrealském přístavu v Kanadě

Parník SS Athenia, jak jej v roce 1933 zachytili v montrealském přístavu v Kanadě

FOTO: Od Johnston, C.M. (Part of the Clifford M. Johnston collection) [Public domain], prostřednictvím Wikimedia Commons

Potvrzení, zda skutečně na sonarových snímcích odhalil slavnou Athenii, nemusí trvat dlouho. Vrak se nachází v oblasti vyvýšeného mořského dna a podle vědce tak nebude složité k němu vyslat dálkově ovládanou ponorku.

Hledat vraky od stolu bude v budoucnu snazší

David Mearns svým oznámením o nálezu Athenie mimo jiné popularizuje výzvu Shell Ocean Dicovery XPRIZE, která si klade za cíl motivovat částkou sedmi miliónů dolarů (asi 154 miliónů Kč) vědecké týmy k nalezení plně funkční technologie určené k prozkoumání celosvětových oceánů.

Cílem je kompletní zmapování dna oceánů a moří. Výzva má dopomoci ke splnění mezinárodní dohody, podle níž se tak má stát do roku 2030. „Pak by mohl hledat vraky jako Athenia od svého stolu kdokoli. To je ostatně náš cíl,” říká Mearns, který se díky svým zkušenostem stal jedním z porotců. „Měsíc a Mars jsou zmapovány víc než naše mořské dno,” upozornil vědec.

Při zkáze Athénie zemřely desítky lidí

Britský zaoceánský parník SS Athenia se po zásahu torpédem potopil asi 110 km jižně od skaliska Rockall v severním Atlantiku 3. září 1939. V té chvíli byl třetím dnem na své pravidelné plavbě mezi skotským Glasgow přes Liverpool a Belfast do Montrealu.

Na palubě bylo 1103 pasažérů včetně 28 Američanů, přičemž USA nebyly ve válce s Třetí říší. Plavilo se na ní i 500 židovských uprchlíků, 469 Kanaďanů a 72 Britů a 315 členů posádky.

Velitel ponorky U-30 Fritz-Julius Lemp vypálil na parník dvě torpéda. Jedno zasáhlo strojovnu lodi. Potopení lodi si vyžádalo 117 obětí, většina jich zemřela po zásahu torpéda, část ale při záchranných pracích, kdy se záchranný člun převrátil a dostal se do lodního šroubu.

Většinu pasažérů a posádky zachránily lodě, které vyslyšely volání o pomoc. Většinou šlo o britské válečné lodě, ale dorazila taky švédská jachta, norský tanker nebo americká nákladní loď. Německá zaoceánská loď SS Bremen signál SOS ignorovala.

Athenia se potopila 14 hodin po zasažení.

Když se Lemp vrátil do přístavu, potopení přiznal a sdělil, že šlo o omyl.

Byla to první britská loď potopená ve druhé světové válce. Stalo se tak jen pár hodin po rozhlasovém projevu britského premiéra Neville Chamberlaina, v němž oznámil vyhlášení války nacistickému Německu.

Potopení Athenie rovněž odstartovalo bitvu o Atlantik, což byla jedna z nejdelších a nejdůležitějších kampaní druhé světové války.

Němci zprvu zapírali, měli obavy z USA

Němci se zprvu k potopení lodi nehlásili. Měli obavy, že by BritániiFrancií mohly podpořit Spojené státy, jejichž občané na lodi rovněž zemřeli. Celou akci se dokonce snažili navléci na v té době čerstvě jmenovaného lorda admirality Winstona Churchilla. USA se aktivně do druhé světové války zapojily až o dva roky později.

Celá pravda o potopení Athenie vyšla najevo až v rámci norimberských procesů po ukončení války. Loď potopila v oblasti operující nacistická ponorka U-30. Její kapitán Fritz-Julius Lemp uvedl po návratu do přístavu, že si plavidlo spletl s armádní lodí kvůli jeho netradiční „cik-cak” trajektorii nerespektující běžné námořní trasy. Plavidlo ponorka údajně sledovala tři hodiny, než vydal rozkaz k jeho potopení.

Potopení Athenie bylo vyšetřováno jako válečný zločin. Lemp za potopení civilní lodě nikdy nepykal, zemřel 9. května 1941 na palubě ponorky U-110, když byla dopadena u Islandu a musela se vzdát. Lemp zřejmě spáchal sebevraždu.

Na Athenii vypálili nacisté dvě torpéda, jedno loď zasáhlo v oblasti strojovny na levoboku. Plavidlo se poté začalo potápět zádí napřed. Tragický osud slavné lodi dodnes připomíná muzeum v Glasgow, kde byla v roce 1923 postavena.