Článek
Hrobka královny Chentkaus III. byla odhalena v Abúsíru jihozápadně od Káhiry, kde se nachází několik pyramid faraónů páté dynastie. Raneferef vládl v době zhruba před 4500 lety.
„Poprvé jsme odhalili jméno této královny, které bylo do objevení jejího hrobu neznámé,” uvedl ministr pro starověké památky Mamdúh ad-Damatí. Tento objev umožní objasnit určité neznámé stránky 5. dynastie, která byla spolu se 4. dynastií svědkem výstavby prvních pyramid, dodal ministr.
Kaple Chentkausiny hrobky
Hrobka byla objevena v pohřebním komplexu faraóna Raneferefa, což podle šéfa české egyptologické mise Miroslava Bárty „vede k domněnce, že královna byla ženou Raneferefa”.
Hrobka je součástí malého hřbitova jihovýchodně od Raneferefova pyramidového komplexu.
Princezna a matka krále
„S největší pravděpodobností šlo o princeznu a matku krále. Víc nám prozradí až další výzkum,” uvedl Bárta. Její jméno zjistili podle nápisů v kryptě.
Egyptologové našli v pohřebním místě nápisy se jmény, části pohřební výbavy i samotné kosterní pozůstatky. Podle serveru Luxor Times to byly mimo jiné předměty denní potřeby, 23 vápencových hrnců a čtyři měděné nástroje, kusy nábytku i nápisy vyryté na zdech, včetně jména a titulů královny jako „žena krále” a „matka krále”.
Travertinové modely nádob – součást pohřební výbavy Chentkaus III.
Člen týmu českých egyptologů Jaromír Krejčí podle Luxor Times prohlásil, že objev nápisu „matka krále” má „historický význam”.
„Pokud můžeme usuzovat, že královna byla pohřbena v době panovníka Niuserrea (2445 př. n. l. až 2421 př. n. l.) – což se dá usuzovat z pečetě nesoucí jeho jméno, která byla nalezena v hrobce – pak můžeme tvrdit, že Chentkaus III. je matkou panovníka Menkauhora, nástupce Niuserrea. To by mohlo odhalit více informací také o tomto králi, zvlášť když o něm máme velmi málo informací," vysvětlil Krejčí.
Doklad významného postavení žen
Niuserre byl mladší bratr Raneferefa. Podle Bárty je pohřeb dokladem toho, jak významnou roli hrály ženy v tehdejší společnosti.
Pozůstatky byly uloženy v zhruba třicet metrů dlouhé vápencové stavbě, její nadzemní část tvoří kaple, v podzemí pak leží samotný kamenný sarkofág.
„Do šachty jsme se dostali po několikatýdenní namáhavé práci,” řekl egyptolog. Pro české egyptology jde o další z řady významných objevů. Loni v březnu objevili ve stejné lokalitě kostru vysokého hodnostáře z doby vlády faraonů páté dynastie.