Článek
Zúčastnění žáci sedmých nebo osmých tříd základních škol absolvovali test anglického jazyka, který trval 45 minut a obsahoval testovací položky odpovídající úrovni A1-B1 dle Evropského referenčního rámce. Zahrnoval části věnované poslechu, čtení s porozuměním, dále konverzační situace, komplexní cvičení (doplňování slov do textu) a gramatiku. Celkem bylo otestováno téměř 13 000 žáků ze 440 škol. Mezi testovanými zeměmi kromě České republiky bylo Slovensko, Rakousko, Finsko, Francie, Itálie, Polsko, Maďarsko, Bulharsko, Španělsko, Německo, Argentina a Japonsko. Průměrně nejlepších výsledků dosáhli žáci rakouských škol, Česká republika skončila na třetím nejhorším místě; v porovnání s Rakouskem vyřešili naši žáci správně o čtrnáct úloh méně z celkového počtu 44.
V čem se výsledky liší?
Čeští žáci, kteří se jazyk učí déle než sedm let, měli paradoxně horší výsledky než žáci, kteří se angličtinu učí tři a méně let. Ve všech ostatních zemích byly výsledky opačné. Že bychom neuměli udržet motivaci našich dětí? Podpořit jejich zájem po opadnutí počátečního nadšení z cizího jazyka? Z odpovědí na otázku po náplni hodin výuky cizího jazyka vyplynulo, že téměř ve všech zemích se žáci v hodinách nejvíce věnují gramatice a jazykovým cvičením. Pokud sledujeme důvody žáků pro získání znalosti cizího jazyka, nejčastěji se setkáme s odpovědí, která poukazuje na možnost práce v zahraničí a nebo možnost porozumět lidem z jiných zemí. V porovnání se Slovenskem se čeští žáci učí méně často druhý jazyk (z testovaných odpovědělo na otázku, zda studují ještě další cizí jazyk „ano“ jen cca 40 % dětí, na Slovensku více než 45 %, v Rakousku, Polsku a Finsku byl podíl kladných odpovědí podstatně vyšší). Při výběru filmů naopak české děti sáhnou po originální anglické verzi ve větším počtu případů než je tomu v jiných zemích, přesto je tento podíl nižší než 10 %. V porovnání s polskými žáky, kteří se testování zúčastnili, našim dětem pomáhají rodiče v menším počtu případů s přípravou domácích úkolů. Polské, ale i např. maďarské děti, sice nejsou tak samostatné, ale na druhou stranu čtou častěji knihy, noviny nebo časopisy v angličtině. Ukázalo se, že české děti sice vyjíždí na zahraniční jazykové kurzy častěji než Slováci nebo Poláci, Rakušané ale jezdí téměř dvakrát častěji. I přesto je procento těchto žáků, kteří absolvují zahraniční kurz, nižší než 20 %. Jen o něco málo méně než 15 % žáků české republiky odpovědělo, že ve škole mají učitele, pro kterého je angličtina rodným jazykem, na Slovensku je toto číslo dokonce menší než 5 %!