Vše o přijímačkách na práva UK, VŠE a ČVUT

A dodal: "Základní směrné číslo činí 550 a k tomu každý další, kdo dosáhne stejný počet bodů jako ten pětistý padesátý přijatý. A pokud by počet přijatých nedosáhl hranice 600, má děkan možnost snížit bodovou hranici pro přijímání až o dva body."

Kdo se chystá na pražská práva, středoškolské vědomosti mu nebudou stačit. Přijímací zkoušky tvoří tři písemné testy: základy logiky, všeobecný přehled a všeobecné předpoklady pro vysokoškolské studium.

První test obsahuje otázky z okruhů: negace, sylogismy, pravdivost výroku a formální logika. Především absolventům gymnázií by test z logiky neměl dělat velké problémy.

Test všeobecného přehledu je náročný. Zaměřuje se na historii, politický zeměpis, základní pojmy ekonomie, kultury, pochopení významu cizích slov a terminologii z vybraných zákonů, jako je Ústava, Listina základních práv a svobod, zákon o vysokých školách, Občanský a Obchodní zákoník, Zákoník práce, trestní zákon, zákon o obcích či zákon o krajích.

Třetí test - všeobecné předpoklady pro vysokoškolské studium - zjišťuje úroveň verbálního, numerického, symbolického a analytického myšlení, prostorovou představivost a úsudek. Podle Hřebejka jde o jakousi podobu IQ testu.

Ještě loni fakulta zveřejňovala předem soubor otázek, z nichž pak byly vybrány ty, které se objevily u zkoušek. Uchazeči tak měli možnost předem si všechny případné otázky projít. Konkrétní kombinace těch, na které museli odpovídat, byla vylosována těsně před pohovory. Letos ale budou zveřejněny jen takzvané modelové čili vzorové otázky, rozdělené do jednotlivých okruhů. Celý soubor otázek už fakulta nezveřejní.

"Ustoupili jsme od toho, protože hodně uchazečů se látku učilo zpaměti a zkoušky přestávaly mít rozlišovací hodnotu," tvrdí proděkan Hřebejk.

Otázkou, kterou si už léta klade řada vysokoškolských odborníků, je, zda zkoušky na PF UK měly vůbec nějakou vypovídací hodnotu i předtím. U tak velkého přetlaku zájemců jsou totiž víceméně vždy ruletou, v níž nemusí mít štěstí ani nadaný student.

Kromě toho stojí za to, připomenout si, že systém, kdy fakulta vytvořila rozsáhlý soubor otázek předem a celý ho zveřejnila v dostatečném předstihu, byl její reakcí na rozsáhlý podvod v roce 1999.

Tehdy se obsah předem připravovaných a utajovaných konkrétních přijímacích testů dostal pokoutní cestou do rukou desítek uchazečů ještě před samotným začátkem přijímacího řízení. Ti, kteří se k testům dostali, šli na náhradní termín, kde už zbývalo méně variant a mechanicky po paměti testy vypsali včetně tří totožných chyb v podvodně získaném vypracování. Zveřejňování rozsáhlého souboru možných otázek předem mělo dalším čachrům zabránit.

Na Právnické fakultě UK také běží roční placený program. Přihlásit se do něj mohou jen uchazeči, kteří prošli přijímacími zkouškami, ale nebyli přijati pro nedostatek míst. Za studium se platí 35 000 korun ročně. Výuka se uskutečňuje ve čtvrtek večer, v pátek odpoledne a v sobotu celý den a během ní posluchači zvládnou náplň běžného prvního ročníku. Tento program se ukončuje pouze certifikátem.

Chtějí-li studenti pokračovat dál, tedy přestoupit do řádného studia zakončeného diplomem, musí v placeném kursu udělat všechny zkoušky s průměrem do 1,5 a pak opět projít přijímacím řízením. Poté za absolvování ročního placeného kursu obdrží při zkouškách určité bodové zvýhodnění.

Vysoká škola ekonomická přijme maximálně čtyři tisíce studentů, tedy o tři sta méně než loni. "Více zájemců vzít nemůžeme. Škola se již blíží kolapsu, především prostorovému," uvedla vedoucí pedagogického oddělení Anna Fryčová.

Očekává, že letos dostanou ještě více přihlášek než loni, protože VŠE poprvé přistupuje na model, že si na každou fakultu uchazeči mohou dávat přihlášky zvlášť. "Odhaduji, že si v průměru uchazeči dají dvě až 2,5 přihlášky," soudí Fryčová. Ještě loni si ovšem mohli podat jen jednu přihlášku na celou školu a napsat si podle zájmu tři obory, které mohly být z různých fakult.

U přijímacích zkoušek na VŠE nepožadují po uchazečích víc, než by měli zvládnout během středoškolského studia. Testy se dělají z matematiky a z jazyka. V matematice se v zásadě zkouší látka gymnázií. Test z jazyka je stavěný na prověřování znalosti jeho spisovné formy, uchazeč musí dát věty do správného tvaru, přičemž má čtyři možnosti a jen jedna z nich je správná. Uchazeči si přitom mohou pro jazykovou zkoušku zvolit angličtinu, němčinu, francouzštinu, italštinu, španělštinu či ruštinu. Jen na fakultě mezinárodních vztahů jsou zkoušeni ze dvou cizích jazyků a také tu pak povinně dva jazyky studují.

U pohovorů na VŠE neberou v úvahu výsledky maturitní zkoušky. Na VŠE neberou ani zájemce bez toho, aby absolvovali přijímací zkoušky.

I na VŠE je možnost studovat za peníze, jestliže se uchazeči nedostanou do řádného denního studia. Žádost se posílá k děkanovi. Za jeden kredit se platí 700 korun a ke zvládnutí předmětu jsou nutné zpravidla dva až čtyři kredity.

Děkani fakult vypisují tři až čtyři předměty na semestr, které lze v placeném programu studovat. Kdo řádně ukončí placený semestr, další rok udělá pohovory do 1. ročníku a je přijat, může si zažádat o uznání zkoušek, které v placeném programu zvládl.

Na České vysoké učení technické v Praze se loni hlásilo téměř 12 tisíc uchazečů a z nich se dostalo přes pět tisíc. Již tradičně je zde největší poptávka po Fakultě architektury a Fakultě dopravní. Relativně větší šance jsou na fakultách strojní, jaderné a fyzikálně inženýrské a stavební.

Na všech fakultách čeká na uchazeče písemný test z matematiky a fyziky. Otázky by neměly přesáhnout rozsah středoškolského studia. Některé z fakult mají ještě další požadavky. Na stavební fakultě musí zájemci o studijní program architektura a stavitelství předložit při pohovoru své výtvarné práce.

Fakulta jaderná a fyzikálně inženýrská požaduje navíc složení zkoušky z chemie a informatiky. Dost důkladně prověřují uchazeče na architektuře. V první části přijímacího řízení musí zvládnout několik testů, které ukážou, jaké mají prostorové a výtvarné cítění, nakolik zvládají exaktní vědy (kromě matematiky a fyziky je to také geologie nebo ekologie), jaký mají všeobecný přehled, a čeká na ně test odborných znalostí. Ve druhé části zkoušky procházejí pohovorem.

Na některé fakulty a obory se lze dostat i bez zkoušek. Na stavební fakultě známky z matematiky a fyziky na výročním vysvědčení v 1., 2., a 3. ročníku a na pololetním vysvědčení 4. ročníku nesmí být horší než 2. Podmínkou strojní fakulty pro přijetí bez přijímacích pohovorů je známka z matematiky nejméně na jednom vysvědčení ze střední školy a nejméně na jednom známka z fyziky. Prospěch přitom nesmí být horší než 2.

Elektrotechnická fakulta požaduje známky na výročním vysvědčení v 1., 2., 3. ročníku a pololetním vysvědčení 4. ročníku z matematiky a fyziky minimálně "minimálně za 2". Studovat na Ústavu biomedicínckého inženýrství bez absolvování zkoušek se dá, pokud má zájemce na vysvědčení ze střední školy alespoň dvě známky z matematiky. Jedna známka z fyziky a průměr známek na výročním vysvědčení nesmí být horší než 1,5.

Podle rektora ČVUT Jiřího Witzanyho je velkým problémem, že ze studentů, kteří nově nastoupí, padesát až šedesát procent techniku nedostuduje. "Kromě seminárních prací budou proto plnit další úlohy, které jim zadáme na přednáškách, a pedagogové tak budou mít zpětnou informaci o tom, co studentům nejde, co nepochopili," vysvětluje rektor.

Zhruba šedesát až sedmdesát procent práce tak budou posluchači nuceni plnit průběžně, už během semestru.