Nevešli jste se? Peníze to spraví!
Pro řadu zájemců, kteří sice přijímací řízení podle škol zvládli, ale nevešli se, je to tak příležitost, jak s pomocí peněz nečekat další rok a začít studovat. Pozor! Posluchači placených programů nemají status studenta, takže přicházejí o studentské výhody. Musejí si proto například ze svého hradit zdravotní a sociální pojištění.
Až na výjimky nabízejí placené programy všechny veřejné VŠ. Jednou z prvních vysokých škol, která se této možnosti chopila a dnes má zřejmě nejrozvinutější systém placených programů, je Masarykova univerzita v Brně. Poplatky se liší podle fakult a studijních zaměření. Výše se pohybuje od 12 tisíc korun do 20 tisíc korun za semestr. Vymyká se lékařská fakulta, kde zájemci zaplatí za stejné období až 47 tisíc korun.
Trojky zavřou cestu k diplomu
Placené studium funguje na základě kreditového systému - získané kredity posluchač může později použít v denním studiu. Univerzita za určitých, fakultou blíže specifikovaných podmínek, umožňuje úspěšným absolventům placeného ročníku přestoupit do řádného studia. Posluchač nesmí mít trojky. Vyhne se opětovnému skládání přijímaček a zkoušky z hrazeného programu mu jsou uznány i v řádném denním studiu.
Fakulty mají velkou volnost v tom, jak nastaví podmínky placených programů, přestupy, kdy se musejí skládat přijímací testy a kdy ne. Vysokoškolský zákon je v tomto směru obecný. Pro konkrétnější informace je proto dobré informovat se přímo na fakultách nebo jejím webu.
V brněnském kotli to vře
Loni přišlo na Masarykovu univerzitu v Brně celkem téměř 55 tisíc přihlášek. Podle Ústavu pro informace ve vzdělávání se k přijímacímu řízení dostavilo téměř 30 tisíc lidí a přijato bylo přes devět tisíc.
Největší zájem byl tradičně o právnickou a filozofickou fakultu. Vysoká konkurence je na fakultě sociálních studií, kde vzali zhruba 18 procent zájemců, a na ekonomicko-správní fakultě, kde uspělo přes 20 procent uchazečů. Mezi nejžádanější patří studijní obor Podnikové hospodářství (ekonomicko-správní fakulta), kam bylo loni přijato 81 z 1012 uchazečů.
Na fakultě sociálních studií bylo v akademickém roce 2004/5 na kombinaci Mediální studia a žurnalistika či Mezinárodní vztahy přijato jen šest procent a na Psychologie a Sociologie dokonce necelých pět procent uchazečů.
Snadnější je dostat se na přírodovědeckou fakultu, loni zde uspěla téměř polovina zájemců, či na fakultu informatiky, kde to bylo kolem 60 procent.
Mozkový výplach jednotným testem na MU
Povinnou součástí přijímacího řízení na Masarykovu univerzitu v Brně je test studijních předpokladů. Výjimkou jsou fakulta sociálních studií, která si test organizuje samostatně, a také lékařská fakulta se rozhodla, že od něho upustí.
Centrální test zahrnuje osm částí. Ověřují numerické schopnosti, analytické myšlení (vyhledávání informací v grafech a tabulkách), odhalování argumentačních chyb v psaném projevu, hledání řádu v množství dat a logicko-verbální myšlení (slovní zásoba, porozumění textu, posuzování významových rozdílů slov) a prostorovou představivost, úsudky a základy vědeckého myšlení.
Každá část obsahuje 10 úloh a celý test musí uchazeč zvládnout do 80 minut. Loni průměrný výsledek činil 47,3 bodu z maximálního počtu 80 bodů. Na právnické a ekonomicko-správní fakultě byl test studijních předpokladů v roce 2004 jediným kritériem výběru uchazečů o studium.
Některé studijní obory ovšem vyžadují oborové testy nebo talentové zkoušky. Při přípravě se může hodit úplné znění všech variant testu studijních předpokladů, které se objevily u zkoušek v roce 2004. Je k nalezení na www.rect.muni.cz/TSP2004/2004.html.