Filmový debut ho vystřelil ke hvězdám, kde se držel až do sklonku svého života

Celým jménem Eldred Gregory Peck se narodil 5. dubna 1916 v San Diegu v Kalifornii. Rodiče však pocházeli z britských ostrovů, otec s irsko-anglickými kořeny a matka s anglicko-skotskými. Otec Gregory Peck Pearl byl chemikem a lékárníkem. Rodiče se však v jeho pěti letech rozvedli a o Gregorovu výchovu se z velké části starala babička, u které dlouhá léta žil. Může být rodičům ale vděčný, babička svému vnukovi totiž dopřála bohatý kulturní život.

Každý týden chodil s babičkou do kina, zamiloval se tak do filmového plátna. V deseti letech nastoupil Peck na vojenskou akademii v Los Angeles, dále pak pokračoval ve studiu na střední škole v jeho rodném městě v San Diegu. Po jejím absolvování se rozhodl pro Kalifornskou univerzitu v Berkeley, kde studoval lékařskou přípravku a dějiny literatury. Stal se zde také členem studentského divadelního kroužku, a tak se poprvé objevil na jevišti, a to ve hře Anna Christie od Eugena O’Neilla. Usoudil, že je na čase změnit zaměření svého studia.

Gregory se zapsal na herecké kurzy v Neighborhoodu Playhouse v New Yorku, po dokončení studia debutoval na Brodwayi ve hře The Morning Star od Emlyna Williamse v roce 1942. O rok později už měl svou první filmovou roli, a to hned v Hollywoodu. Snímek Dny slávy získal nominaci za speciální efekty a vystřelil Gregoryho Pecka do nebeských výšin. Tento snímek je také velmi významný pro československou kinematografii, zahrál si zde Hugo Haas, pro nějž to byl první film v emigraci.

Ještě ten samý rok natočil Peck další snímek, za který už získal nominaci i on sám. Film Johna M. Stahla The Keys of the Kingdom vypráví příběh o katolickém knězi Chrisholmovi, který je poslán do vzdálené Číny, aby zde vytvořil katolickou farnost a převedl k jejich víře i nekřesťanské Číňany. Kněz se zde setkává ale pouze s nepřátelstvím, izolací, nemocemi, chudobou. Pomáhá lidem, jak může, nedělá rozdíly a tím si získá jejich důvěru.

Film The Keys of the Kingdom získal celkem čtyři nominace na Cenu Akademie, a to v kategoriích nejlepší herec v hlavní roli, nejlepší hudba, nejlepší černobílá kamera a nejlepší černobílá výprava. Pro Gregoryho Pecka to bylo první prestižní ocenění. Díky roli hodného a hrdinného muže se stal známým a mohl si začít vybírat role. Roku 1945 to byl dr. Anthony Edwards v Hitchcockově romanticky laděném thrilleru Rozdvojená duše. Hlavní dvojici ztvárnily již hollywoodské hvězdy Ingrid Bergmanová a Gregory Peck. Snímek získal celkem šest nominací na Oscara včetně nejlepšího filmu, proměnil však pouze jediného, a to v kategorii nejlepší hudba. Bergmanová získala Cenu newyorských filmových kritiků za nejlepší herečku.

Díky své vysoké postavě sto jednadevadesáti centimetrů a hodné a krásné tváři získával často i role gentlemanských zastánců práva jako tomu bylo v Případu Paradinové, Pistolníkovi, Mysu Hrůzy nebo Plíživém měsíci. Ale zahrál si také hrdiny ve vojenské uniformě, jak tomu bylo ve snímku Děla z Navarone, dokázal zahrát ale také v komedii jako Prázdniny v Římě nebo v hororu jako Moby Dick či Přichází Satan.

Po čtyřech nominacích na Oscara mu byl konečně udělen v roce 1963 za hlavní roli ve snímku Jako zabít ptáčka od Roberta Mulligana. Silný film o narůstajícím rasismu v USA ve 30. letech, konkrétně ve státě Alabama. Společnost je tam rozdělena na bílé a černé, náhlá zpráva o znásilnění bílého děvčete popudí všechny proti sobě ještě víc. Z brutálního činu je obviněn černoch a společnost bílých žádá nejvyšší trest. Začíná proces, který se má stát výstrahou, obhajoby černocha se ale ujal bílý advokát Finch, Gregory Peck, který má důkazy o nevině svého klienta. Davu, jenž chce vidět potrestaného černocha, se to ale nelíbí a nepřijímá žádné důkazy.

Od roku 1958 Gregory Peck začal působit také jako filmový producent. V roce 1965 se stal členem Národní umělecké rady a v letech 1967 - 1970 se stal dokonce prezidentem Americké akademie filmového umění a věd. Za svůj život měl možnost dostat se také do politiky poté, co mu byla dvakrát nabídnuta kandidatura do senátu za Demokraty. Pokaždé ale odmítl. Gregory byl dvakrát ženat, z obou manželství vzešlo celkem pět dětí. Dožil se svou druhou ženou, francouzskou novinářkou Veronique Passaniovou, ve svém sídle v Los Angeles, kde Gregory Peck 12. června 2003 zemřel.

Celkem Gregory Peck získal dvaatřicet nominací a šestnáct vítězství od nejrůznějších akademií, festivalů či televizních cen. Mezi nejvýznamnější se řadí Cena Akademie za celoživotní dílo v roce 1989, dále byl vyznamenán Humanitární cenou Jeana Hersholta roku 1986, získal Čestného Ceasara a Cenu na MFF v Karlových Varech roku 1996, který navštívil s celou rodinou.