Hlavní obsah

Bitvu o vesmír vyhrál SSSR před padesáti lety

Spojené státy americké a Sovětský svaz se neustále přetahují a přetahovaly o různá prvenství. V době, kdy se začalo létat do vesmíru, šlo téměř o rozdíl jen několika dnů. Zatímco SSSR vyslalo mimo Zemi první živé zvíře, psa Lajku, NASA poslala do vesmíru prvního lidoopa. Čekalo se, kdy se do nebeských výšin podívá člověk. 12. dubna 1961 jím byl sovětský kosmonaut Jurij Gagarin.

Bitvu o vesmír vyhrál SSSR před padesáti lety

Sovětský svaz začal s vesmírným výzkumem 4. října 1957, kdy do vesmíru vypustili Sputnik 1, první umělou družici Země. Právě ta odstartovala program Sputnik, bezpilotní lety do vesmíru, a zároveň kosmickou éru lidstva. SSSR si byl vědom rychlosti, jakou NASA vyvíjí nové technologie, aby měla také svá vesmírná prvenství, proto svaz vyslal na oběžnou dráhu Sputnik 2 jen měsíc po vypuštění prvního. Tentokrát byl ale na palubě živý tvor, byl jím dnes světoznámý pes Lajka.

U Sputniku 2 se nepočítalo ještě s návratem na Zemi, technika návrat neumožňovala. Předpokládalo se, že Lajka na oběžné dráze bude žít sedm až deset dní, a potom bezbolestně zemře na nedostatek kyslíku. Došlo ale k poruše stabilizátoru teploty a pes zemřel po pouhých šesti hodinách letu na následky stresu a přehřátí. Sověti chtěli za každou cenu být první, kdo vyšle člověka do vesmíru. Riskovali a testovali pořád dokola v programu Sputnik nosné rakety Vostok, které mají vynést prvního člověka na oběžnou dráhu.

Většina letů skončila neúspěšně. Jako úspěšný se ukázal Sputnik 5, kdy se podruhé testovala loď Vostok. Odstartovala 19. srpna 1960, na palubě bylo hned několik živých tvorů - dva psi, 40 myší a dvě krysy. Poprvé se všechna zvířata vrátila živá na Zemi. Američané tyto lety, kdy se využívá loď Vostok, řadí do programu Sputnik, Sověti už je ale nazývají Korabl, program, kdy se má loď vrátit zpátky na planetu Zemi.

První kosmonauti SSSR, Gagarin stojí v druhé řadě uprostřed.

Foto: Profimedia.cz

Další tři pokusy na přelomu let 1960 a 1961 skončily neúspěšně, Sputniky byly zničeny v atmosféře před přistáním. Sputnik 9 už byl zkonstruován tak, aby se tam vešel člověk, odstartoval 9. března 1961. Loď byla vyslána na oběžnou dráhu s figurínou člověka a psem Černuškou. Let byl velice úspěšný a bez větších problému obletěla kosmická loď Zemi, a pak přistála. Posledním bezpilotním letem byl Sputnik 10, vzlétl pouhých 18 dní před premiérou člověka ve vesmíru. Let dopadl na chlup stejně jako ten předchozí a Jurij Gagarin se mohl těšit na vesmírný pohled na Zemi.

Program Vostok byl odstartován

Vostok započal kosmickou éru člověka ve vesmíru. Kosmická loď byla už testována v programu Sputnik, kdy byl pětkrát vyslán na oběžnou dráhu ještě bezpilotně. Na premiéru se tedy připravovala celý rok, Jurij Gagarin začal o rok dříve, kdy na počátku roku 1959 započal výcvik prvních kosmonautů.

Výběr kosmonautů měl na starosti plukovník lékařské služby Jevgenij Karpov s generálem Alexandrem Babijčukem. Kritéria byla: věk do 35 let, výška do 175 cm, váha do 75 kg a výborné zdraví. Po prvním kole založeném pouze na lékařských záznamech bylo vybráno 206 kandidátů z přihlášených 3 461 letců. V té době poručík Gagarin ještě netušil, na co prohlídky jsou, a podal si žádost o začlenění do oddílu kosmonautů. Udělal dobře. Z druhého kola, které se skládalo z několika dalších prohlídek včetně psychických testů a pohovorů, vyšlo 20 budoucích kosmonautů. Který ale bude ten první, se ještě nevědělo.

Socha Jurije Gagarina v Moskvě

Foto: Profimedia.cz

Hrdina Sovětského svazu Jurij Gagarin se setkal s žáky během své návštěvy v Norsku 7. března 1964.

Foto: Profimedia.cz

V březnu 1960 začal pro kosmonauty náročný výcvik, to už bylo otevřeno Středisko přípravy kosmonautů pod vedením Karpova. Zpočátku středisko sídlilo v Moskvě, ale po půl roce bylo přesunuto několik kilometrů severovýchodně od Moskvy na opuštěné prostranství. Během let zde ale vyrostlo vojenské uzavřené sídlo a místu se začalo říkat Hvězdné městečko. Roku 2009 přešlo město pod civilní správu, ale status uzavřeného města mu zůstal.

Protože středisko nedisponovalo kapacitou pro výcvik dvaceti kosmonautů, byla vyčleněna šestičlenná skupina letců určená pro první let, mezi nimi i Gagarin. Výcvik se skládal z teoretické části s přednáškami o raketách, konstrukci lodi Vostok, letecké a kosmické medicíně a zabezpečení životních podmínek během letů, o astronomii a geofyzice. Dále výcvik zahrnoval také nezbytnou praktickou část, kdy se kosmonauti seznámili s lodí Vostok. Piloti měli tvrdou fyzickou průpravu, dále náročné testy odolnosti, při kterých si vyzkoušeli stav beztíže, parašutistický výcvik nebo i jízdu na centrifuze o vysoké rychlosti.

V polovině ledna všech šest kosmonautů složilo úspěšně zkoušky a získali kvalifikaci kosmonauta. Odborná komise přitom vytvořila pořadí pilotů na první let do vesmíru. Na první let se mohl chystat Jurij Gagarin, jeho náhradníkem byl stanoven German Titov. 8. dubna bylo prvenství Gagarina ještě potvrzeno, 10. dubna proběhlo slavnostní zasedání komise před kamerami, představeni byli všichni proškolení kosmonauti, a 11. dubna technici přepravili raketu na start, Gagarin dostal poslední instrukce a před svým velkým dnem šel domů odpočívat.

„Jedeme!“

12. duben, den jako každý jiný, pro jistého mladého Sověta však přesto v něčem odlišný. Svět kosmonautiky se měl brzy změnit, místo v historii si zabral i Jurij Gagarin. V 5:30 moskevského času Jurij vstával a už v 7:10 seděl na svém místě na lodi, kde měl prostor pouhých 2,8 metrů čtverečních. Kontrola spojení a přístrojů trvala 20 minut, po tu dobu byla Gagarinovi do sluchátek pouštěna hudba.

Jurij Gagarin sedí v lodi Vostok 1 a je připraven ke startu.

Foto: Profimedia.cz

V 9 hodin a 7 minut moskevského času 12. dubna 1961 odstartoval Jurij Gagarin v kosmické lodi Vostok 1 do vesmíru. Při zážehů motorů Gagarin zvolal: „Jedeme!“ I když byl pilot důkladně proškolen, aby mohl loď řídit sám, přesto Vostok letěl automaticky. Přístroje na řízení byly vypnuty, pouze v případě nouze je mohl zapnout, a to ještě tak, že nejdříve musí zadat kód, který je schovaný v obálce na palubě. Šéf kosmonautů to ale nevydržel a těsně před startem Gagarinovi třímístný kód 125 řekl. Později vyšlo najevo, že totéž udělal i hlavní konstruktér.

Loď letěla automaticky, kosmonaut pouze zaznamenával své poznatky a pocity, po celou dobu letu se cítil skvěle. Přitom stále udržoval spojení s řídícím střediskem, jedl a pil. Vostok 1 obletěl Zemi a po hodině šel na přistání. Po celkovém čase 108 minut přistál na padáku kosmonaut Jurij Gagarin nedaleko vesnice Smelovka v Saratovské oblasti.

Zajímavosti 12. dubna

 

 

 

Svátek: Julius

 

Významné události:

1606 vlajka odboru je přijata jako vlajka Velké Británie.

1633 Galileo Galilei začal být vyšetřován z kacířství..

1980 kanadský atlet Terry Fox začal svůj Maraton naděje, uběhl během 143 dnů více než 5300 km.

1981 odstartoval raketoplán Columbia 1.

2010 byla zahájena stavba nového úseku pražského metra linky A, ze stanice Dejvická do stanice Motol.

 

Významná narození:

1923 Josef Langmiler, český divadelní a filmový herec (Muž, který stoupl v ceně, Na kolejích čeká vrah, Vražda v hotelu Excelsior, Panna a netvor, Levé křídlo).

1929 Jaroslav Papoušek, český malíř, sochař, scénárista a režisér (scénář: Hoří, má panenko, Lásky jedné plavovlásky, Ecce homo Homolka).

1944 Karel Kryl, český zpěvák (Bratříčku, zavírej vrátka, Karavana mraků, Tekuté písky, Jedůfky).

1947 Zdeněk Zeman, český fotbalový trenér, působil v Itálii např. u klubů Palermo, Lazio nebo AS Roma.

1960 František Forst, český hudební skladatel (Předehra k pohádce, Tři estrádní polky, Lásky sen, Hornické písně, Mimosa).

1962 Pavol Habera, slovenský zpěvák, člen slovenské hudební skupiny Team (Reklama na ticho, Náročný, Mám na teba chuť).

1971 Shannen Dohertyová, americká herečka, známá rolí Brendy Walshové ze seriálu Beverly Hills 90210.

1978 Guy Mongrain, anglický baskytarista, člen britské hudební skupiny Coldplay.

1987 Brendon Urie, americký hudebník, člen americké hudební skupiny Panic at the Disco.

„Když jsem v kosmické lodi obletěl Zemi, viděl jsem, jak je naše planeta krásná. Lidé, chraňme a rozmnožujme tuto krásu, ale neničme ji!“ Gagarinova slova po přistání.

yknivoNumanzeSaNyknalC

Reklama

Výběr článků