Článek
Během následujících necelých dvou miliard let Země totiž zvolna opustí obyvatelnou zónu kolem Slunce. Tedy ve skutečnosti je to naopak - obytná zóna opustí modrou planetu.
Přestože se Země neznatelně posouvá od naší hvězdy každý rok o 15 centimetrů, proměnlivost svítivosti sluncí je mnohem dynamičtější. S tím, jak hvězdy stárnou, jejich svítivost se zvyšuje. Obyvatelné pásmo, v němž se na povrchu planet může udržet v kapalném stavu voda (nezbytná podmínka známého života), se v případě našeho Slunce posouvá vnitřní přibližně o metr za rok.
Led, anebo pára
Příliš daleko od hvězdy se všechna voda mění na led, příliš blízko se vypaří. Země je nyní už za středem obyvatelného pásma, blíže vnitřnímu okraji.
Studie zároveň odhaduje, že Země celkově v obyvatelné zóně z doby své existence stráví 6,3 až 7,8 miliardy let (sluneční soustava vznikla před pěti miliardami let). Její autoři proto navrhují, aby byl mimozemský život hledán na planetách, které strávily v obyvatelném pásmo přibližně stejnou dobu jako Země.
Jedním z takových kandidátů je planeta HD40307g vzdálená 42 světelných let. Je ale možné, že život na Zemi se vzhledem k různým pohromám musel rozvíjet na několik pokusů, jinde mohli mít živí tvorové více štěstí.
Pokud se ovšem lidstvu nepoštěstí přežít a obejít se bez Země, bude jedna planeta v obyvatelné zóně k dispozici docela blízko. S tím, jak vypadává modrá planeta ze hry, zlepšují se podmínky na vzdálenějším Marsu.