Hlavní obsah
Larvy škulovců nalezených v nepůvodních pstruzích z jezera Gutiérrez v Patagonii v Argentině Foto: Biologické centrum AV ČR

Zdrojem lidské tasemnice jsou patagonští pstruzi, potvrdili čeští vědci

Při konzumaci pstruhů z Argentiny a Chile se mohou lidé nakazit škulovcem širokým, přitom tato tasemnice byla dosud známa pouze ze severní polokoule a z jiných druhů ryb. Překvapivý výskyt tasemnice v jezerech v Patagonii potvrdili pomocí molekulárních analýz parazitologové z českobudějovického Biologického centra Akademie věd ČR s kolegy z Košic a Argentiny.

Larvy škulovců nalezených v nepůvodních pstruzích z jezera Gutiérrez v Patagonii v Argentině Foto: Biologické centrum AV ČR
Zdrojem lidské tasemnice jsou patagonští pstruzi, potvrdili čeští vědci

Škulovec široký (Dibothriocephalus latus) se vyvíjí ve vodním prostředí. Jeho prvním hostitelem jsou vodní korýši (klanonožci), z nějž se poté dostanou larvy do druhého mezihostitele – ryby. Konečným hostitelem je člověk, který se může nakazit konzumací tepelně nedostatečně upraveného rybího masa.

Až 15metrová tasemnice

Tasemnice dospívá ve střevě, kde může dorůst dvou až patnácti metrů.

Hlava škulovce širokého, snímek z elektronového mikroskopu

Foto: Biologické centrum AV ČR

„V učebnicích se píše, že tato tasemnice ubírá pacientům vitamin B12, způsobuje chudokrevnost a hubnutí. Jednalo se ale o vzácné případy pacientů s nedostatečnou výživou převážně z Finska po 2. světové válce. Ostatní studie ukazují, že až 80 procent pacientů nepociťuje žádné příznaky a jen 20 procent uvádí bolesti břicha či průjem,“ popsal nákazu škulovcem parazitolog Roman Kuchta z Biologického centra AV ČR.

Roman Kuchta u jezera v Argentině

Foto: Biologické centrum AV ČR

Právě Kuchta hledal v roce 2017 při svém pobytu v Argentině důkazy, které by potvrdily pravdivost předchozích zpochybňovaných nálezů tohoto parazita v nepůvodních patagonských pstruzích.

Příliš se těmto nálezům dříve nevěřilo, protože nejbližší přírodní ohnisko výskytu škulovce širokého je totiž až v Severní Americe u hranic Spojených států s Kanadou, přičemž jinde na jižní polokouli se dosud nevyskytoval.

„Zajímavé je i to, že na severu nenapadá tento druh škulovce pstruhy ani jiné lososovité ryby, ale okouny, candáty a mníky. Tito přirození hostitelé se ale nevyskytují v Jižní Americe, a tak v Patagonii došlo k zajímavému přeskoku této tasemnice na netypického hostitele, kterého v domovině nikdy nenapadá,“ poznamenal Kuchta.

Pstruzi byli do Jižní Ameriky zavlečeni

Nepůvodní pstruzi byli zavlečeni ze Severní Ameriky a Evropy do mnoha jezer jihoamerické Patagonie. V současnosti se hojně vyskytují v Argentině, Chile a také v největším jihoamerickém jezeře Titicaca v Peru a Bolívii.

Nakažený pstruh

Foto: Biologické centrum AV ČR

„Odtud jsou pstruzi vyváženi do okolních zemí a je dokonce možné, že jsou příčinou vypuknutí diphyllobothriozy, onemocnění způsobeného touto tasemnicí, v Brazílii kolem roku 2005,“ tvrdí čeští odborníci.

Je podle nich stále záhadou, jak se tento škulovec dostal do Patagonie. Přivézt jej mohli nakažení imigranti z Evropy či severní Ameriky, nebo se parazit v Jižní Americe už vyskytoval. V druhém případě však vědcům chybí původní rybí hostitel.

„Hypotézy existují, ale nejsme schopni je zatím potvrdit. Pracujeme na tom pomocí molekulárních metod,“ uzavřel Kuchta.

Hlava škulovce širokého, snímek z elektronového mikroskopu

Foto: Biologické centrum AV ČR

Může se hodit:
Termíny jarních prázdnin v roce 2020 ve všech regionech ČR: Jarní prázdniny 2020
Šest prodloužených víkendů: Jak vychází svátky v roce 2020
yknivoNumanzeSaNyknalC

Výběr článků