Hlavní obsah
Ilustrační foto Foto: Profimedia.cz

Vědci vyvinuli test, který odhalí odolné bakterie během 30 minut

Lékaři by brzy mohli mít možnost snadněji zabránit šíření superodolných infekcí, na které už jsou běžná antibiotika krátká. Nová metoda dává naději, že na výsledky rozborů budou lékaři čekat namísto tří dnů pouhou půlhodinu. Metoda je ale zatím ve fázi studie.

Ilustrační foto Foto: Profimedia.cz
Vědci vyvinuli test, který odhalí odolné bakterie během 30 minut

Objev antibiotik na počátku 20. století naprosto změnil moderní medicínu. Nekomplikované infekce, které dříve zabíjely, se náhle staly banální záležitostí. Schopnost léků zatočit s bakteriemi umožnila běžné operace, transplantace orgánů a chemoterapii pro léčbu rakoviny.

Bohužel se ale lidstvo nechalo omámit vidinou univerzální léčby natolik, že se antibiotika používala příliš často a nevhodně. Mnoho typů bakterií si vyvinulo vůči běžně používaným antibiotikům rezistenci a objevily se i takzvané superbakterie, na které nezabírá téměř nic. Ty se staly noční můrou ředitelů nemocnic a domovů důchodců. Světová zdravotnická organizace varuje: světu docházejí účinná antibiotika.

Silnější léky nejsou vždy nejlepší

Nový test, který vyvinuli vědci z Kalifornské technické univerzity Caltech, dokáže identifikovat odolné bakterie do půl hodiny. Lékařům tak umožní zvolit konkrétní antibiotika na míru a lépe zacílit léčbu. Článek o nové metodě byl začátkem října publikován v časopise Science Translational Medicine.

Když lékaři léčí pacienta s bakteriální infekcí, často přeskakují léky první volby amoxicilin nebo methicilin, jelikož je dobře možné, že vůči nim bude bakterie odolná, a sahají rovnou po silnějších účinných látkách, jako je ciprofloxacin. Tím se sice zvyšuje pravděpodobnost, že lék zabere, ale z dlouhodobého hlediska to není ideální praxe. Rutinní používání silných antibiotik zvyšuje pravděpodobnost, že si vůči nim bakterie vypěstují odolnost.

„V současné době předepisujeme silná antibiotika příliš často, takže k vybudování rezistence dochází dříve, než by bylo nutné. Měli bychom si tyto léky nechávat pro skutečně vážné situace,“ řekl Nathan Schoepp, jeden z autorů studie.

Problém je, že doposud neexistoval žádný rychlý a snadný způsob, jak zjistit, zda je konkrétní infekce odolná vůči konkrétní účinné látce. Lékař nabral stěr, poslal ho do laboratoře, a pak musel na výsledek čekat dva až tři dny, než mohl předepsat skutečně cílenou léčbu.

„Léčba se řídí podle standardů formulovaných například Světovou zdravotnickou organizací nebo Centrem pro kontrolu a prevenci nemocí. Problém je, že když předepisujeme léky, tak vlastně nevíme, co pacientovi je, protože testy jsou tak pomalé,“ řekl pro vědecký web Eurekalert Rustem Ismagilov, profesor chemie a chemického inženýrství. „S tímto testem můžeme změnit svět. Změníme způsob, jakým se předepisují léky.“

Půl hodiny místo dvou dnů

Ismagilov, Schoepp a jejich kolegové si vzali za cíl vyvinout test, který půjde zvládnout během jedné návštěvy lékaře. Soustředili se na jednu z nejběžnějších lidských nemocí – zánět močových cest, který během života prodělá až polovina žen. Infekce močového traktu jen v USA ročně přivedou milión lidí do ordinace praktického lékaře a další milión na pohotovost do nemocnice.

Nový test funguje následovně: vzorek moči od pacienta s infekcí močových cest se rozdělí na dvě části. Jedna se na 15 minut vystaví působení antibiotika, zatímco ta druhá se inkubuje bez léků. Bakterie z obou vzorků se potom rozbijí, aby bylo možné vidět jejich buněčný obsah. Ten potom projde procesem, který kombinuje chemickou metodu zvanou dLAMP a přístroj zvaný SlipChip. Ten také zkonstruoval Rustem Ismagilov s kolegy a umožňuje provádět řadu různých chemických reakcí. Kombinací chemických látek se docílí toho, že se na čipu zmnoží určité DNA markery. Ty se potom zobrazí jako jasně viditelné tečky a je možné je spočítat a vyhodnotit.

Test pracuje na principu, že typické bakterie svou DNA za přítomnosti antibiotik replikují hůř, čímž se v roztoku objeví méně DNA markerů. Nicméně pokud jsou bakterie vůči antibiotikům rezistentní, replikaci DNA nic nebrání, a tak se objeví stejný počet DNA markerů v roztoku s antibiotiky i bez nich.

Vědci vyzkoušeli test na 54 vzorcích moči pacientů s infekcí močových cest způsobenou bakterií Escherischia coli. Test se v 95 procentech shodoval s výsledky získanými běžnou dvoudenní metodou, což je považováno za dosažení zlatého standardu přesnosti.

Ismagilov a Schoepp plánují teď testovat i další druhy bakterií. Doufají také, že se jim povede přizpůsobit testovací metodu tak, aby fungovala i na vzorky krve. To bude složitější, protože bakterií bývá v krvi přítomno méně než v moči. Bylo by tak ovšem možné léčit krví přenosná onemocnění, která jsou často smrtelná, když se nezačnou léčit včas.

yknivoNumanzeSaNyknalC

Výběr článků