Článek
Stemberk uvedl, že výzkum, na kterém se podílí i Geofyzikální ústav Akademie věd, ve světě zřejmě nemá obdoby.
Upozornil na to, že šíření tepla má pro skály fatální důsledky. Je jedním z faktorů, které způsobují jejich zřícení.
Spolupráce s horolezci a předpovědi, kdy se skála zřítí
Postup výzkumníků Stemberk ilustroval na příkladu z Děčína, kde vědci ve spolupráci s horolezci připravují až šest metrů hluboké návrty, do kterých vkládají speciálně upravené teploměry.
V určitých intervalech měří teplotu a to, jak se šíří od povrchu hlouběji do skalního masivu.
Český mikrobiolog získal grant 2,5 milionu eur na lepší využití sluneční energie
„Můžeme sledovat, jakým způsobem teplotní změny vedou k destrukci čela skalních stěn. Dá se z toho do budoucna vypracovat model, na základě kterého se bude moci stanovit systém předpovědi vývoje a možnosti zřícení ve skalních stěnách,” řekl.
I v Praze se občas skála utrhne
Výzkum se soustředí na všechny hlavní horniny českého masivu. Kromě Děčína se provádí i v Karlových Varech, Ledči nad Sázavou a v pražském Podolí, kde se podle Stemberka čas od času skála zřítí. Dalším městem, kde by měl výzkum pokračovat, je Český Krumlov.
„Máme srovnávací lokality ještě v jiných klimatických oblastech – v Peru, v Arktidě,” doplnil.
Strategie AV21 se zabývá tématy důležitými pro společnost, jejichž řešení vyžaduje mezioborovou spolupráci. Patří k nim například energetická budoucnost Česka, umělá inteligence, kvalita veřejných politik, zdraví občanů či efektivní produkce a využití potravin. Programový rámec byl přijat v roce 2014.
Výzkumné programy AV ČR jsou otevřeny partnerům z vysokých škol, podnikatelské sféry, institucí státní a regionální správy i zahraničním výzkumníkům a organizacím.
