Hlavní obsah
DNA ze dvou mléčných zubů nalezených u řeky Jany na severu Ruska pomohla objevit nový severosibiřský kmen. Foto: Profimedia.cz

Vědci objevili nový severosibiřský kmen, žil před 30 tisíci lety

Vědci objevili dosud neznámou populaci lovců z doby ledové. Ti žili hluboko na Sibiři. K jejich objevení přispěla DNA získaná ze 31 tisíc let starých mléčných zubů. Objev byl součástí rozsáhlého genetického mapování původních obyvatel Ameriky, kteří se částečně vyvinuli právě z těchto sibiřských lovců.

DNA ze dvou mléčných zubů nalezených u řeky Jany na severu Ruska pomohla objevit nový severosibiřský kmen. Foto: Profimedia.cz
Vědci objevili nový severosibiřský kmen, žil před 30 tisíci lety

Vědci z Cambridge nově objevený prastarý kmen nazvali „pravěkými Severosibiřany“. Byli to drsní muži a ženy, kteří se živili lovem lvů, vlků, mamutů a bizonů.

Dokázali se adaptovat na kruté podmínky

„Existence těchto lovců, jejichž komunita se rozvinula asi před 38 tisíci roky, tvoří zásadní součást lidské historie,“ prohlásil vedoucí výzkumu profesor Eske Willerslev.

„Dokázali se adaptovat na nesmírně náročné podmínky. Nízké teploty, šest měsíců z roku v podstatě naprostá tma. Nejsou tam téměř žádné stromy, zato byli nuceni žít bok po boku lvů, vlků, bizonů a dalších nebezpečných zvířat. Kulturně přitom byli velmi vyspělí – nalezli jsme gravírované mamutí kosti, což dokazuje, že ačkoliv tito lidé žili v podstatě na konci světa, měli přesto velmi bohatý kulturní a duchovní život.“

DNA vědci získali z jediných lidských pozůstatků, které se z této éry podařilo zajistit: dvou maličkých mléčných zubů z velkého naleziště u řeky Jany na severu Ruska. To bylo objeveno v roce 2001 a prozatím vydalo více než 2500 artefaktů – úlomků zvířecích kostí a slonoviny, kamenných nástrojů a důkazů obydlení lidmi.

Podle článku publikovaného v časopise Nature žilo na místě asi 40 lovců a v širším okolí cca 500 lidí. „Začali se rozšiřovat asi ve stejném období jako předchůdci dnešních Asiatů a Evropanů. Myslím, že v nějaké fázi zřejmě obývali velkou část severní hemisféry,“ dodal Willerslev.

Martin Sikora z Centra Lundbeckovy nadace pro geogenetiku a hlavní autor studie dodává: „Na extrémní podmínky se adaptovali velmi rychle a byli vysoce mobilní. Naše objevy naprosto změnily nejen vše, co dosud víme o historii osídlení severovýchodní Sibiře, ale i to, co víme o lidské migraci jako celku.“

Americkým Indiánům v krvi koluje i sibiřská krev

Objev byl součástí širšího výzkumu, který analyzoval 34 vzorků lidských genomů nalezených na archeologických nalezištích na severní Sibiři a ve středním Rusku. Vědci zjistili, že zhruba před 18 až 20 tisíci lety se pravěcí Severosibiřané setkali se starými paleosibiřany. Potomci těchto skupin před zhruba šesti až deseti tisíci lety migrovali do Ameriky. Jakmile se tam usadili, smísili se s místními lidmi, kteří pocházeli víc z jihu.

Ačkoliv vědci ještě nenašli tuto větev skupiny, z níž se později stali američtí Indiáni, objevili DNA 10 tisíc let starého muže na vykopávkách poblíž řeky Kolymy na Sibiři. Jeho genetický profil byl prakticky shodný právě s DNA původních obyvatel Ameriky.

Zdědil kombinaci DNA pravěkých obyvatel severní Sibiře a východní Asie. Velmi podobný mix nalézáme právě u amerických Indiánů. „Pravěcí paleosibiřané nejsou přímými předky původních obyvatel Ameriky, ale jsou jim z 90 % příbuzní,“ řekl Willerslev.

Zatím ještě nikdo neobjevil tak blízké genetické příbuzné mimo území USA. „Náš objev představuje velmi důležitý kousek skládanky k pochopení celého původu amerických Indiánů,“ dodal Willerslev.

yknivoNumanzeSaNyknalC

Výběr článků