Článek
Mezinárodní tým vědců, v němž hráli Britové klíčovou roli, pozoruje vesmír mnoha teleskopy po celém světě bezmála dvacet let. „Kulečníkový systém“ byl nalezen díky astronomickému přístroji zvanému Ultracam. Soustava leží 1670 světelných let od Země a nazývá se NN Serpentis. Jde o binární systém, to znamená, že se skládá ze dvou hvězd, červeného a bílého trpaslíka. Větší červená hvězda zatmí menší bílý objekt každé tři hodiny a 7 minut.
Popis celého výzkumu byl zveřejněn v odborném časopise Astronomy and Astrophysics.
V minulosti se předpokládalo, že blízko dvou trpaslíků se nachází nejméně jedna planeta, která tuto binární soustavu obíhá. Britští astronomové si však povšimli malých, ale výrazných nepravidelností v trase dvou trpaslíků a spočítali, že v jejich blízkosti se musí vyskytovat dvě velké planety tvořené plyny, jejichž gravitační pole dráhu trpaslíků ovlivňuje. První z obou planet má šestkrát vyšší hmotnost než Jupiter a binární systém oběhne jednou za 15,5 roku. Druhá planeta jej pak oběhne jednou za 7,5 roku a její hmotnost je zhruba 1,6krát vyšší než Jupiter.
Kulečníková partie
Celá soustava dvou trpaslíků a dvou planet připomíná kvůli vzájemnému postavení těles a jejich barvám kulečníkovou hru. „Hmotnost těch dvou planet je jiná, ale jinak mohou být skoro stejně velké a zřejmě budou mít i stejnou velikost jako červený trpaslík, kterého obíhají. Pokud budou podobné jako již známá tělesa v našem hvězdném systému, kde u velkých hvězd tvořených plynem převažuje žlutá a modrá barva, je těžké zbavit se představy, že tento systém připomíná obří kulečníkovou partii s červenou koulí, dvěma barevnými a jednou bílou koulí (tzv. cue ball),“ vysvětlil Tom Marsh z fyzikálního ústavu warwické univerzity.
Hvězdný systém se z hlediska astronomie v blízké budoucnosti dočká dramatických změn. Těleso, jež je nyní bílým trpaslíkem (neboli tedy bílou koulí v kulečníkové hře), svým vývojem ovlivní jak svou oběžnou dráhu, tak dráhy všech objektů v systému.
„Pokud tyto planety vznikly současně s hvězdami, musely před miliónem let přežít velmi dramatickou situaci, kdy se primární hvězda nafoukla na červeného obra (nebo také rudého obra), způsobila velké zkrácení oběžné dráhy sekundární hvězdy a sama ztratila velké množství hmotnosti. Oběžné dráhy obou planet musely zažít velké zmatky. Tyto planety však mohly vzniknout také relativně nedávno z materiálu, který ztratila původní měnící se hvězda.
Ať tak, či onak, v astronomickém měřítku relativně zanedlouho tento systém zasáhnou podstatné změny oběžných drah jak planet, tak hvězd, způsobené tělesem, které je nyní bílým trpaslíkem v srdci této soustavy,“ uvedl Vik Dhillon ze sheffieldské univerzity.