Hlavní obsah
Nalezený chrám Ramesse II. v pohřebišti z 13. století před Kristem Foto: Český egyptologický ústav

Šéf českých egyptologů Miroslav Bárta: Objevy jsou kořením archeologie

Čeští egyptologové pokračují ve svých úspěších na archeologickém poli. Loni na podzim nalezli v Egyptě chrám Ramesse II. Byl to nečekaný objev, o to větší nadšení vzbudil. Jak říká ředitel Českého egyptologického ústavu Filozofické fakulty Univerzity Karlovy Miroslav Bárta, objevy jsou kořením archeologie. Podle něj se ukázalo, že Abúsír zdaleka nevyčerpal svůj potenciál.

Nalezený chrám Ramesse II. v pohřebišti z 13. století před Kristem Foto: Český egyptologický ústav
Šéf českých egyptologů Miroslav Bárta: Objevy jsou kořením archeologie

„Abúsír je lokalita, která nás ještě desetiletí bude překvapovat tím, co je schopna vydat, co ještě ukrývá. Samotný chrám pro nás byl velkým překvapením, jeho výzkum z velké části skončil minulý rok, v tuto chvíli se několik badatelů zabývá zpracováním nálezů od architektury přes keramiku až po jeho výzdobu. Řešíme především, proč je tam, kde je,“ uvedl Bárta.

Chrám se totiž nachází v pohřebišti, což není a nebylo běžné ani ve třináctém století před Kristem, kdy Ramesse II. vládl.

Foto: Jan Handrejch, Právo

„V tuto chvíli se kloníme k vysvětlení, že to souviselo s jeho politicko-ideologickými potřebami. On jako voják, který nebyl královského původu, potřeboval zcela upevnit svou pozici na trůně, svou legitimitu. Toho se mohl snažit dosáhnout tím, že postavil svůj chrám v blízkosti tzv. slunečních chrámů staré říše, které stojí v Abúsíru, a demonstrují exkluzivní vztah mezi králem a bohem Slunce, který byl považován za hlavního boha egyptského pantheonu. Takže tím, že si vlastně zprivatizoval svůj přístup ke kultu boha Slunce, se mohl snažit dokázat, že je jeho vybraným ztělesněním na zemi a že vládne z vůle bohů,“ vysvětlil egyptolog.

Lehce náhodný objev

Nalezení chrámu byla v podstatě náhoda. Naši badatelé sice měli geofyzikální průzkum, který naznačoval, že chrám se vyskytuje na tomto místě, ale to byla jen indicie. Loni v říjnu o tom Novinky informovaly. [celá zpráva]

„Hlavním spouštěcím momentem byla naše ambice zjistit historii využívání abúsírského pohřebiště podél východního okraje naší koncese. Rozhodli jsme se otevřít jeden čtverec, a nakonec se z toho vyklubal celý chrám,“ popsal šéf českých egyptologů.

„Nyní začala expedice a já během několika týdnů poletím zase do Egypta, kde budeme pracovat na hrobkách z doby panovníka Džosera. Myslím, že to může být velice zajímavé. I pro veřejnost,“ dodal.

Co vás přivede na vrchol, vás také zničí

V podstatě vše, čím se Miroslav Bárta zabývá, souvisí se vznikem a zánikem civilizací. Na toto téma napsal několik knih a nyní pracuje na další pod názvem Sedm zákonů o vývoji civilizace. Podle jeho zatím poslední vydané – Příběh civilizace – se natáčí film.

Režisérem je dokumentarista Petr Horký. „Jedná se o dokumentární celovečerní film, následovat bude seriál. Točí se to kolem sedmi základních zákonů civilizace, tedy jakýchsi obecných pravidel, která determinují vývoj, vzestup, pád a transformaci každé civilizace,“ objasnil Bárta.

„Byli jsme už v různých lokacích od Velikonočního ostrova přes Amazonský prales, Egypt, Evropu, letos chystáme ještě další natáčení a film by měl jít do kin příští rok.“ Hlavními sponzory jsou mecenáš Karel Janeček a Jiří Melzer. Ani jeden však do natáčení nijak nezasahuje.

„My bychom žádného sponzora nepustili do filmu, pokud by chtěl nějakým způsobem zásadně měnit náš záměr,“ řekl k tomu vědec.

Foto: Český egyptologický ústav

To, co vede k vzestupu civilizace, ji také zničí. Stručně řečeno. Je možné to aplikovat na současnost? „Samozřejmě,” odpověděl Bárta.

Zatím je to podle něj doloženo ve všech civilizacích bez výjimky. Typický jev je vzestup administrativního aparátu, profesionálních úředníků, kteří budují stát, umožňují efektivně vybírat daně, spravovat stát, řídit ho, rozvíjet.

V určitou chvíli nastane situace, že byrokracie dosáhne takových rozměrů, že místo, aby byla pozitivní, mění se v negativní. Zvětší se takovým způsobem, že energii toho státu začíná více pohlcovat, než aby ji vytvářela.

„To je jedna z věcí. Druhou věcí je například zcela moderní fenomén. Jsou to mandatorní výdaje státu, které začínaly před sto lety na 10 procentech u těch nejvyvinutějších. Dnes dosahují prakticky 80 procent. A je to něco, co bude do budoucna také obrovskou zátěží. To jsou jen dva příklady toho, jak něco, co vás přivede na vrchol, vás také položí,“ uzavřel.

yknivoNumanzeSaNyknalC
Sdílejte článek

Seznam.cz zavádí tlačítko Líbí se

Dejte redakci i ostatním čtenářům vědět, jaký obsah stojí za přečtení.

Články s nejvyšším počtem Líbí se se budou častěji zobrazovat na hlavní stránce Seznamu a přečte si je více lidí. Nikomu tak neuniknou zajímavé zprávy.

Reklama

Výběr článků