Článek
Jednotlivé kmenové buňky byly smíšeny se shluky trofoblastů, buněk, které se podílejí na vzniku placenty. Během sedmi dní tak vědci napodobili kritický přechod od oplodněného vajíčka po drobný plod – aniž by k tomu vajíčko potřebovali. Odhadují, že se jim podařilo zvládnout proces zahrnující asi třetinu myší březosti.
Nahlédnutí do „černé schránky“
„Mělo to anatomicky správné regiony, které se vyvinuly na správných místech a ve správném pořadí. To bylo pro nás nejvíce překvapující,“ řekla bioložka Magdalena Zernicka-Goetzová, která experiment vedla. Jejímu týmu se tak podařilo nahlédnout do „vývojové černé schránky“, které se zatím nedařilo porozumět ani s pomocí nejlepších skenovacích přístrojů.
„Bylo by nanejvýš prospěšné skutečně pochopit klíčové principy těhotenství v tomto stadiu,“ podtrhla bioložka a dodala: „Dívám se na to jako na zázrak přírody a současně s tím se pokouším ten proces pochopit. Je neuvěřitelně krásné, že dokážeme pochopit síly, které vedou k sebeorganizaci během raných stadií vývoje.“
Ona a její kolegové použili kmenové buňky – obešli se tedy při nápodobě procesu těhotenství bez oplodněného vajíčka. Tímto způsobem by prý bylo možné překonat nedostatek lidských embryí, která výzkumníci pěstují z vajíček od ústavů pro umělé oplodnění.
Zernicka-Goetzová vyjádřila naději, že touto cestou bude možné „studovat klíčové okamžiky v tomto kritickém stadiu lidského vývoje, aniž by museli pracovat se zárodky“. „Proniknutí do toho, jak probíhá vývoj normálně, nám dovolí pochopit, proč se tak často zvrtne,“ připomněla. Její tým nyní doufá, že stejným způsobem se podaří vypěstovat i lidská embrya. Studii vědců z Cambridge zveřejnil časopis Science.