Hlavní obsah
Ilustrační fotografie z výzkumu Foto: ZČU

Plzeňští badatelé připomínají zapomenutá místa česko-německého pohraničí

V Národopisném muzeu Plzeňska bude ve středu 13. června zahájena dvojjazyčná výstava mapující dějinné změny druhé poloviny 20. století v pohraničí na Tachovsku. Expozice „Zapomenutá místa pohraničí - 50 let vývoje krajiny očima archeologie” je výsledkem dlouhodobého výzkumu pracovníků katedry antropologie a archeologie Fakulty filozofické Západočeské univerzity (ZČU) v Plzni. Veřejnost ji může navštívit do 29. července.

Ilustrační fotografie z výzkumu Foto: ZČU
Plzeňští badatelé připomínají zapomenutá místa česko-německého pohraničí

„Téma ‚zmizelých míst‘ v česko-německém a česko-rakouském pohraničí se v posledních letech těší rostoucímu zájmu veřejnosti na obou stranách hranice. Prostřednictvím moderních archeologických technologií jsme zmapovali rozsáhlou oblast pohraniční části Tachovska s primárním zaměřením na zaniklé obce a výrobní areály, jako jsou mlýny, hamry, leštírny nebo brusírny, a na další relikty železné opony,“ představila koncepci vedoucí badatelského týmu Lenka Starková z Fakulty filozofické ZČU.

Výstava, jejímž hlavním tématem jsou změny struktury krajiny a obyvatel během studené války, nabídne výsledky řady archeologických výzkumů, které se v oblasti západočeského pohraničí uskutečnily v posledních 10 letech.

Součástí panelové výstavy bude i expozice seznamující hosty s poválečnými událostmi prostřednictvím dobových archeologických nálezů.

„Návštěvníci si připomenou klíčové události zasahující do pohraniční oblasti Tachovska, jako jsou pochody smrti, kolony vězňů koncentračních táborů či akce pohraniční stráže. Představeny budou případové studie zaniklých obcí Bažantov, Hraničky, Pavlův Studenec nebo Jedlina,“ informovala mluvčí ZČU Šárka Stará.

Stopy železné opony

Výstava má návštěvníkům umožnit seznámit se i s moderními praktikami soudobého archeologického výzkumu, který se zaměřuje také na objekty relativně nedávné historie. Předmětem zájmu badatelů tak byla rovněž samotná takzvaná železná opona.

„Stopy železné opony se staly integrální součástí krajiny. Z dřevěných sloupů jsou ohradníky, železné části zmizely, jiné jsou dnes součástí obydlí a zahrad místních obyvatel,“ vysvětlila Starková s tím, že pro výzkumníky byla rekonstrukce trasy železné opony značně obtížná.

Pro přesnou rekonstrukci jejího umístění jim posloužily letecké snímky, současná podoba porostu krajiny a polní opevnění s železobetonovými bunkry, které byly součástí dřívější neprostupné hranice.

Ilustrační fotografie z výzkumu

Foto: ZČU

„Stopy po událostech spjatých s železnou oponou jsou v krajině dodnes patrné, avšak rychle mizí. Proto je potřeba je veřejnosti připomínat a nenechat na ně zapomenout,“ doplnila vedoucí projektového týmu Gabriela Fatková.

Putovní výstava

Expozice je putovní, do Plzně se přesouvá z Tachova, kde ji v tamním Muzeu Českého lesa mohli návštěvníci vidět již loni v říjnu. Její další zastávkou bude v září městské muzeum v hornofalckém Weidenu, příští rok se z Německa přesune do Prahy.

Výstavu finančně podpořil Program přeshraniční spolupráce Česká republika - Svobodný stát Bavorsko. Je zároveň dílčí aktivitou realizovanou v rámci projektu Prezentace kulturního dědictví příhraniční oblasti Tachovska (Präsentation des Kulturerbes in der Grenzregion Tachau), pořádá se ve spolupráci s Muzeem Českého lesa v Tachově.

yknivoNumanzeSaNyknalC

Výběr článků