Hlavní obsah

Olomoucká laboratoř pomůže zavádět nové metody šlechtění

Tlačítkem Sledovat můžete odebírat oblíbené autory a témata. Články najdete v sekci Moje sledované a také vám pošleme upozornění do emailu.

Olomouc

Zavádění nových metod šlechtění do praxe usnadní první tuzemská aplikační laboratoř Akademie věd ČR. K jejímu otevření došlo v úterý olomouckém Ústavu experimentální botaniky. Pracoviště propojí špičkové vědce se šlechtiteli, kteří díky tomu získají přístup k výsledkům molekulární genetiky a genomiky i moderním přístrojům. Nové metody mohou šlechtění nových odrůd, kupříkladu zemědělských plodin, výrazně urychlit, jak uvedl vedoucí pracoviště Jaroslav Doležel.

Foto: Ústav experimentální botaniky AV ČR

Vedoucí aplikační laboratoře Jaroslav Doležel při jejím slavnostním otevření

Článek

Olomoučtí vědci chtějí podle Doležela šlechtitelům pomoci s nesnadným úkolem získávat nové odrůdy zemědělských plodin, které lépe odolají suchu, klimatickým změnám, chorobám i škůdcům, anebo budou mít lepší užitné vlastnosti.

„Velké šlechtitelské firmy ve Francii, Německu, USA či v Anglii mají vlastní laboratoře zaměřené na metody molekulární biologie a genomiky. V ČR je situace jiná a pro většinu firem je zřízení takových laboratoří mimo jejich finanční možnosti,” zdůvodnil Doležel vznik aplikační laboratoře.

Spolupráce je podmínkou fungování

Upozornil, že bez nových metod by tuzemští šlechtitelé nebyli schopni nadále konkurovat svým zahraničním kolegům.

Šlechtitelé se v aplikační laboratoři v Olomouci seznámí s novinkami ve výzkumu a budou se moci zúčastnit seminářů, školení i workshopů. K dispozici budou mít moderní techniku. Vědci naopak získají důležité poznatky ze šlechtitelské praxe.

Foto: Ústav experimentální botaniky AV ČR

Centrum strukturní a funkční genomiky rostlin Ústavu experimentální botaniky AV ČR v Olomouci

„Vzájemná spolupráce je podmínkou toho, aby vše dobře fungovalo. Šlechtitelé musí rozumět tomu, co jim nabízíme. Naopak my vědci nejsme šlechtitelé, a tak možná některé metody a techniky, které máme k dispozici, nejsou využity jen proto, že nevíme, že by se mohly šlechtitelům hodit,” podotkl Doležel.

Urychlení šlechtění

Nové metody, mezi které patří například molekulární techniky, můžou šlechtění nových odrůd zemědělských plodin výrazně zefektivnit a urychlit až o několik let.

„Šlechtění pomocí molekulárních metod bude postupně doplňováno o nové techniky. Už teď je jisté, že během několika let nastane ve šlechtění revoluce a začnou se využívat metody genové editace, tedy nová generace GMO. I s tím počítáme a v aplikační laboratoři budeme nabízet odbornou podporu tak, aby se tyto metody mohly využívat v praxi,” řekl Doležel.

O služby nové laboratoře je už nyní mezi šlechtiteli velký zájem. Slavnostního otevření pracoviště a následného semináře se v Olomouci zúčastnilo sedm desítek šlechtitelů a odborníků z různých koutů Česka.

Vědci z olomouckého Ústavu experimentální botaniky AV ČR patří mezi špičku ve svém oboru. Nedávno například vyvinuli novou metodu, která výrazně zrychlila analýzu dědičné informace pšenice.

Společně s dalšími laboratořemi sdruženými v mezinárodním konsorciu získali genetický plán této důležité plodiny. Jeho využití usnadní práci šlechtitelům i rostlinným biologům.

Reklama

Související články

Výběr článků

Načítám