Odměnu za nalezený poklad by měli dostávat i hledači s detektory kovů, chtějí archeologové

Je proto nutná novela zákona o památkové péči z roku 1987, který k nálezcům není moc přívětivý. Například ti, kteří používají detektory kovů, nemají nárok na žádnou odměnu.

Podle zákona dostane odměnu, a to deset procent z ceny nálezu, jen ten, kdo věc, například mince, bronzovou dýku nebo jiný historický předmět, objeví náhodou. Jde o předměty nalezené tzv. nearcheologickou metodou, kdy někdo najde „poklad” při kopání základů domu, úpravě zahrady nebo na houbách pod vyvráceným pařezem.

Pokud je ale nálezcem amatérský archeolog a předmět najde například s pomocí detektoru kovů, nedostává vůbec nic.

Jedním z nich je Jiří Pernica, který ve svém volném čase vyráží už osm let do terénu se svým detektorem. O prvním lednovém víkendu se konečně dočkal svého vysněného objevu. Na jihu Blanenska našel malý poklad, soubor padesáti mincí ze 16. století. Spolupracuje s Muzeem Blanenska, takže neprodleně na místo přivolal archeologa, který našel dalších dvanáct.

„Spoluprací s muzeem aspoň pomůžu odhalit kousek historie,“ řekl Právu muž, který si považuje za čest, že jeho nález obohatí sbírky muzea. Nálezné nežádá a ani na něj ze zákona nemá nárok, přestože je jeho koníček nákladný. Než se totiž hledač opravdu dostane k významnému nálezu, projezdí autem a prochodí terénem stovky hodin.

Podle ředitelky blanenského muzea Pavlíny Komínkové by se situace měla změnit. Odměnu by přiznala Pernicovi i všem podobným nálezcům. Archeologové sice z hledačů s detektory nejásají, přesto mnozí vědci upozorňují na to, že nejde jen o lidi prahnoucí po finanční odměně, kterou utrží za tajný prodej objevených věcí.

Upozornila na to archeoložka Muzea regionu Boskovicko Zuzana Jarůšková. Ta si z hledačů s detektorem vytvořila efektivní tým pomocníků. Je jich padesát, každý z nich má speciální průkazku osvědčující, že spolupracují s muzeem, a bez nároku na jakoukoli odměnu vyrážejí do míst, kam jsou vysláni. Muzeum již díky nim získalo stovky předmětů, a to především z doby bronzové.

Opravdovým klenotem a nálezem mimořádného významu byl loňský objev dva metry dlouhého keltského ženského opasku, který se jednomu z hledačů podařil loni nedaleko Kunštátu na Blanensku. Odměnu nedostal.

U nearcheologických nálezů vyplácejí odměny nálezcům kraje. Jarůšková je zásadně pro to, aby je dostávali všichni stejně jako v Dánsku nebo ve Velké Británii. Souhlasí s ní také archeolog Antonín Zůbek ze společnosti Archaia.

„Zdaleka nám nejde jen o exponát samotný, ať již je jakkoli cenný. Možná ještě cennější jsou informace z místa nálezu. Chceme si totiž vše odborně dohledat sami. Může nám to pomoci zjistit mnohem více. Pokud ale nálezce není finančně motivován, předmět může prodat a místo nálezu zatajit,“ vysvětlil.

Komínková zdůraznila, že blanenské muzeum nezískalo jeden, ale dva poklady. Kromě souboru mincí je jím podle ní především poctivý nálezce spolupracující s archeology.