Článek
V mnoha nejhůře postižených oblastech světového oceánu tak podle vědců existují podmínky podobné stavu před 250 milióny let, kdy začalo hromadné vymírání druhů, které přežilo jen pět procent z nich. Narušení potravního řetězce v oceánech by se přitom nedotklo jen mořských živočichů, ale i lidstva, které je minimálně z části závislé na rybolovu. Plankton navíc hraje významnou roli při pohlcování oxidu uhličitého a produkci kyslíku.
Tým vedený Danielem Boycem z univerzity v kanadském Halifaxu zkoumal průhlednost mořské vody, kterou ovlivňuje množství fytoplanktonu při hladině, respektive chlorofylu - jejich zeleného pigmentu potřebného k fotosyntéze. Vědci zjistili, že fytoplanktonu v poslední době každoročně ubude okolo jednoho procenta. Podle BBC je to vůbec první komplexní studie o dlouhodobějším stavu fytoplanktonu ve světovém oceánu.
„Domníváme se, že se oceány více stratifikují s tím, jak se voda ohřívá. Rostliny potřebují sluneční světlo seshora a živiny zespoda. S tím, jak se oceán rozvrstvuje, je čím dál méně živin k dispozici,“ řekl Boyce.
K měření průhlednosti slouží dnes především satelity, nicméně měření se provádějí už od druhé poloviny 19. století. Když v roce 1865 papež přikázal změřit, jak je průzračná voda ve Středozemním moři, použil Jezuita Pietro Angelo Secchi disk, který se ponořil do vody a zjišťovalo se, jak hluboko se dostane, dokud ho přestane být vidět.
Boyceův tým při svých zkoumáních, která zabrala tři roky, využil také téměř půl miliónu dat shromážděných díky Secchiho disku. Přesnější data, která jsou k dispozici od roku 1950, vědcům umožnila stanovit, že od té doby přišel svět o zhruba 40 procent fytoplanktonu.
Existují výjimky
Úbytek je podle nich patrný všude na světě s jedinou výjimkou Indického oceánu. Zároveň ovšem fytoplanktonu přibylo v některých pobřežních oblastech, kde se do vody z přilehlých polí dostala hnojiva, která navyšují množství živin.
Neexistuje žádný stálý model mimo jiné i proto, že teplotní cykly v oceánech nemají ustálený průběh, ale naopak je provázejí značné výkyvy.
Carl-Gustaf Lundin z Mezinárodní unie ochrany přírody spojuje úbytek planktonu s rybolovem. „Logicky byste předpokládali, že s tím, jak narostl rybolov, zvýšilo se množství zooplanktonu, což vedlo k úbytku fytoplanktonu,“ řekl BBC.
Trend by mohl urychlit oteplování
Podle Boyceova výzkumného týmu by jím popsaný trend mohl zrychlit oteplování. Při fotosyntéze fytoplanktonu se spotřebovává oxid uhličitý a vzniká kyslík. Vědci zejména v Jižním oceánu už zaznamenali menší absorpci CO2, i když se předpokládá, že je to především kvůli změnám proudění větru. Více CO2 ve vzduchu by mělo z logiky věci vést k většímu oteplování povrchu Země.
„Fytoplankton produkuje polovinu objemu kyslíku, který dýcháme, absorbuje povrchový CO2 a je základem pro rybářský průmysl. Oceán s menším množstvím fytoplanktonu bude fungovat odlišně,“ uvedl spoluautor studie Boris Worm. Otázka zní: jak odlišně, doplnila BBC.