Hlavní obsah

Nový web o hrách ukáže na nebezpečné a užitečné „paření“

Právo, jim

Měli by rodiče být nervózní z toho, že jejich dítě tráví denně hodiny u počítače, brodí se virtuálními potoky krve a kosí jednoho nepřítele za druhým? Otázku, zda v dětském pokojíčku nevyrůstá další norský střelec Anders Breivik, může pomoci vyjasnit nový web, který mapuje rizika dvou stovek počítačových her.

Foto: Novinky

Hry se sportovní tématikou jsou vesměs bezpečné.

Článek

Na adrese www.jakouhru.cz si rodiče, kteří mnohdy nemají ponětí, jakou hru jejich dcera či syn právě „paří“, mohou ověřit nejen potenciální rizika her, ale také jaké obohacení dětem nabízejí, a navíc i rady a doporučení.

Správci webu se snaží prostřednictvím složité metodologie vytipovat několik druhů rizik a jejich míru, od násilí přes erotiku, alkohol, vulgarismy až po tzv. konzumerismus, který má upozornit, nakolik je dítě během hry vystaveno reklamě.

Rodiče se ale také dozvědí, jaké dovednosti a schopnosti u jejich ratolestí jednotlivé hry rozvíjejí. Vedle toho je hodnoceno celkové provedení, z něhož lze vyčíst, jestli bude hra bavit.

GTA raději ne

„Děti hrají počítačové hry stále více, protože je baví. Je tam určitý motivační prvek, který jim škola nemůže dát. To ještě nemusí být důvod k obavám, že je něco špatně. Když je něco baví, tak bychom se měli zamýšlet nad tím, že je to prostředek k tomu, aby se současně něco naučily,“ uvedl Bohumil Kartous, mluvčí společnosti Scio, která web vytvořila.

Podle něj hry mohou rozvíjet třeba logické myšlení, plánování, sebedůvěru, komunikační schopnosti, týmovou spolupráci, jazykové, historické, humanitní i fyzikální znalosti.

Autoři webu vyzdvihují například strategickou hru Civilizace, naproti tomu jako příklad rizikové hry uvádějí série Grand Theft Auto (GTA) kvůli násilí, krvi, ale i černošskému slangu a složitému ovládání.

Prostřílet se z frustrace

Podle statistik alespoň polovina z nejprodávanějších her v roce 2011 byla zároveň i nejrizikovější. Nejčastěji jde o střílečky, jako je třeba Battlefield.

„Ale i ta nejhloupější střílečka může dítěti něco dát, třeba schopnost spolupracovat v týmu, pracovat s herní měnou, tedy základy matematiky atd.,“ podotkl Kartous.

Zdůraznil, že jaké dopady může mít hra na vývoj dítěte, je individuální a záleží i na rodičích, jak s dítětem pracují. Navíc si třeba děti u násilných her mohou vybíjet agresivitu. To potvrzuje i dětský psycholog Miroslav Hudec, jehož klienti hrají převážně „různé střílenice“.

„Jeden starší výzkum zjistil, že záleží na tom, kdo tyto hry hraje. Pokud to hrají děti nějakým způsobem frustrované, například ze školy nebo rodiny, tak ty si tu frustraci trošičku odreagují a mívá to na ně i pozitivní vliv,“ uvedl.

Horší to je podle něj u dětí, které se k násilným hrám uchylují z nudy. „U nich to může vyvolávat zvýšenou agresivitu, která se může přenášet i do skutečnosti,“ doplnil.

Průzkum provedený v USA zjistil, že 17 procent dětí ve věku do osmi let tráví u her na počítači 57 minut denně, na konzolích hodinu a čtvrt. V ČR podle průzkumu Asociace herního průmyslu hraje třetina Čechů. A jak říká Hudec, některé děti hrají i šest hodin denně.

Reklama

Související témata:

Výběr článků

Načítám