Článek
„Dovezli jsme 363 vajíček, z nichž se začínají ve speciální voliéře líhnout první housenky krmené živou rostlinou – rozchodníkem, bez něhož by jejich odchov nebyl možný. Letos bychom mohli získat možná tisíce zárodků tohoto kriticky ohroženého hmyzu, který hodláme vysadit v Krkonoších, kde v polovině minulého století vyhynul,“ popsal David Číp z jaroměřské stanice.
Část Evropy čelí invazi agresivních sršní asijských, varují čeští vědci
„Ještě nikdy nebyly do Česka legálně přivezeny zárodky tohoto mezinárodně přísně chráněného druhu. Jejich transport ze záchranné chovatelské stanice motýlů v Polsku bylo možné zajistit díky široké mezinárodní spolupráci,“ uvedla koordinátorka české části projektu Tereza Macečková.
V ČR populace jen na Štrambersku, avšak i tam klesá
Jasoň červenooký, pojmenovaný podle řeckého boha slunce Apollona Parnassius apollo, v Česku přežívá pouze na moravskoslezském Štrambersku, kde byla jeho populace před 40 lety obnovena.
„Populace se zde sice udržela, avšak i zde v poslední době povážlivě klesá,“ upřesnil Zdeněk Fric z Entomologického ústavu Akademie věd ČR.
První housenky jasoně červenookého
Obnova jasoně červenookého s výraznými červenými oky na křídlech probíhá díky mezinárodnímu, Evropskou unií dotovanému projektu LifeApollo souběžně s Krkonošemi také ve slovenských Bílých Karpatech a rakouských Alpách.
„Jasoň červenooký je pro svou vzácnost vnímán jako ikona ochrany horské přírody,” dodal ředitel Krkonošského národního parku Robin Böhnisch.
Vrátit lokalitám původní podobu
Motýl by podle ochranářů mohl zdomácnět v přirozeném prostředí horských skalnatých strání na české a polské straně Krkonoš v příštích šesti letech. „Poláci zatím nezaznamenali větší úspěch. Doufáme, že propojením obou pokusů dosáhneme slibného výsledku,“ předjímá Číp.
Rostliny se v přírodě účinně brání obvyklým sériím útoků hmyzu
Lokalitám, kde se počítá s vysazením jasoňů, musejí ochranáři nejprve vrátit původní podobu, v níž motýli kdysi žili. Přípravy zahrnují vyřezávání náletových dřevin a obnovu někdejších motýlích stanovišť znehodnocených nešetrným hospodařením a pesticidy.
Lokalitám, kde se počítá s vysazením jasoňů, musejí ochranáři nejprve vrátit původní podobu, v níž motýli kdysi žili. Přípravy zahrnují vyřezávání náletových dřevin a obnovu někdejších motýlích stanovišť znehodnocených nešetrným hospodařením a pesticidy.
Zmrtvýchvstání jasoně červenookého nepředstavuje jen obnovu skoro vyhynulého hmyzu, nýbrž i renesanci biotopů, kde tento motýl funguje jako tzv. deštníkový druh. Péče o jasoně a jejich přirozené životní prostředí pomůže podle ochranářů i dalším citlivým druhům.
Uhynulá samice má šanci na potomky. Záchranu bílých nosorožců podpoří kmenové buňky
Jasoň červenooký, pojmenovaný v roce 1758 švédským přírodovědcem Carlem Linné, doposud přežívá v horských oblastech Slovenska, Rakouska, Německa nebo Portugalska a prakticky po celé Asii.