Marsotřesení odhalilo, proč je rudá planeta pro život tak nehostinná

Struktura planety byla studována pomocí analýzy otřesů planety, které jsou mnohem slabší než na Zemi a mají magnitudo nanejvýš čtyři. Z analýzy dat zjistil tým vedený Francouzi a Brity, že kůra Marsu je v místech měření silná 20 nebo 39 km podle toho, jak se dále člení na podvrstvy.

Z následných analýz vyplynulo, že průměrná síla kůry Marsu je mezi 24 a 72 km, což je více než u kůry zemské, její tloušťka se pohybuje mezi patnácti a dvaceti kilometry a jen v oblasti Himálaje dosahuje 70 km, uvedla stanice BBC.

„Za použití seismologie jsme byli poprvé schopni se podívat do nitra jiné planety. U Marsu jsme viděli, že má větší a lehčí jádro, než se očekávalo. To nám řeklo docela dost o tom, jak se planeta vyvíjela," uvedl profesor Tom Pike z londýnské Imperial College, který se podílel na vedení týmu.

Podstatnější je ale fakt, že Mars s průměrem 6779 km má jádro o průměru 3660 km. Jádro tedy začíná v hloubce 1560 km pod povrchem a je tekuté. Dosud se předpokládalo, že Mars bude mít jádro o mnohem menším průměru.

Nové zjištění znamená, že vzhledem ke známé hmotnosti Marsu je jádro mnohem méně husté a kromě železa a niklu v něm musí být i lehčí prvky, jako síra. Větší průměr jádra znamená, že plášť je slabší, a vzhledem k velikosti planety je nepravděpodobné, že v něm budou tak velké tlaky, aby se křemičitany staly stabilní.

Tuhé křemičitany na Zemi zpomalují tepelné proudění a ztráty tepla. Kvůli tomu dochází k rychlejšímu ochlazování.

Nová zjištění o podobě jádra a tloušťky pláště také vysvětlují, proč Mars ztratil celoplanetární magnetické pole, které vzniká při různé rychlosti otáčení jádra a pláště s kůrou. Nyní na Marsu zbyla jen reliktní, izolovaná magnetická pole v určitých oblastech planety, která jsou sice silná, ale neposkytují celé planetě ochranu před zničující radiací z vesmíru. Právě proto je Mars pro život extrémně nehostinný.

Sanne Cottaarová z Cambridgeské univerzity zdůraznila, jak těžké bylo data získat, protože „marsotřesení” jsou tak slabá, že by je lidé pociťovali jen pár kilometrů od epicentra.

„Marsotřesení jsou velmi, velmi slabá. Představují mnohem větší výzvu než dělat seismologii na Zemi. Vědci zapojení do mise museli také vyvinout metody, jak pracovat jen s jedním seismografem na sondě InSight,“ uvedla pro BBC s tím, že obtíže jen umocňují, jak působivá jsou data se zachycenými 733 zemětřeseními.