Hlavní obsah

Lesy u Vedrovic ukrývají pravěký důl na pazourky

Právo, Milan Vojtek
Vedrovice/Moravský Krumlov

Možná s přestávkami, ale jistě 7 500 let trvala těžba kamene na nástroje v lese mezi Vedrovicemi a Moravským Krumlovem na Znojemsku. Proč je pralidé dobývali i v době, kdy znali bronz a železo, je předmětem dohadů.

Foto: Milan Vojtek, Právo

Archeolog Martin Oliva ukazuje sestavené torzo nádoby z éry Únětické kultury, kterou objevili v šachtě pravěkého dolu v lesích na Moravskokrumlovsku.

Článek

Nejstarší jámy vyhloubili pravěcí lidé někdy osm nebo devět tisíciletí před naším letopočtem. Tehdy to samozřejmě mělo opodstatnění, opracovaný kámen sloužil jako nástroje. Hluboké dobývací jámy dokázali vyhloubit jen s pravěkými nástroji, nářadím z paroží, dřeva a kamene. Do dolu se vraceli i v dalších epochách a nejmladší nálezy potvrzují kopání v době železné, pět, šest století před naším letopočtem.

Archeolog Martin Oliva, ředitel Ústavu Anthropos Moravského zemského muzea v Brně letos odkryl hned několik míst, kudy mířily dobývací šachty pravěkých lidí do podzemí, ke sluji rohovce. „Nečekejte hroby, jen prázdné jámy. Ale přesto jsou zcela unikátní,“ vítá příchozí odborník a hluboko v lese ukazuje sondy, směřující do země ke sloji s horninou. Na počátku objevů byla náhoda.

Foto: Milan Vojtek, Právo

Archeolog Martin Oliva ukazuje krystaly v rohovci, vytěženém někdejšími obyvateli kraje z šachet v lesích na Moravskokrumlovsku.

Již v roce 1972 archeolog našel stopy po opracování pazourku z období mezolitu. O dvaadvacet let později, při průzkumu stop z období paleolitu se rozhodli podívat i na místo původního nálezu. Intenzivní zkoumání ale začalo ještě později a po několika letech práce si je Oliva jist výjimečností objevu.

I když hrobovými nálezy pátrání v lesích neoplývá, přesto je archeologové našli. Kostry, vysoké jen 146 a 148 centimetrů patřily dvěma ženám, podle DNA příbuzným. Novorozenec, ležící na jedné z nich, ale nebyl jejím dítětem. „Obě byly v dětství špatně živeny, v dospělosti těžce pracovaly, bylo to poznat podle vyvinutých svalových úponů. Zřejmě kopání bylo prací hlavně pro ženy,“ domnívá se Oliva.

Kámen jako cesta k předkům

K čemu byl lidem kámen v době, kdy již uměli zacházet se železem, vysvětluje jediná hypotéza. „Myslím, že to vnímali jako cestu k předkům a jejich prostřednictvím cestu ke svým bohům. Chce to hodně progresivní myšlení, ale to vysvětlení se opravdu nabízí,“ dodal archeolog.

Svět dlouho odmítal uznat fakta o unikátním nalezišti. Jeho rozloha se počítá v desítkách hektarů, lidé za tisíciletí těžby získali ze země nespočet tun materiálu a všude po okolí je možné při trochu pečlivějším pohledu objevit spousty odštěpků z následného opracovávání.

„Přesvědčily je až výsledky radiokarbonových zkoušek, přiklonili se k tomu, že skutečně doly pak už sloužily k rituálním účelům,“ dodal. I když se letošní průzkum chýlí ke konci, závěrečnou tečkou bude mise expertů, kteří budou v září jednat ve Vídni. Ohlásili se, že by se rádi na nové nálezy přijeli podívat a archeolog jim vyhověl.

Reklama

Související témata:

Související články

Našli jsme Odysseův palác, tvrdí Řekové

Že by měl Homér přeci jen pravdu a trojská válka nebyla jen mýtem, který se díky jeho veršům stal nesmrtelným? Řečtí archeologové tvrdí, že našli na Ithace...

Výběr článků

Načítám