Článek
Nejstarší jámy vyhloubili pravěcí lidé někdy osm nebo devět tisíciletí před naším letopočtem. Tehdy to samozřejmě mělo opodstatnění, opracovaný kámen sloužil jako nástroje. Hluboké dobývací jámy dokázali vyhloubit jen s pravěkými nástroji, nářadím z paroží, dřeva a kamene. Do dolu se vraceli i v dalších epochách a nejmladší nálezy potvrzují kopání v době železné, pět, šest století před naším letopočtem.
Archeolog Martin Oliva, ředitel Ústavu Anthropos Moravského zemského muzea v Brně letos odkryl hned několik míst, kudy mířily dobývací šachty pravěkých lidí do podzemí, ke sluji rohovce. „Nečekejte hroby, jen prázdné jámy. Ale přesto jsou zcela unikátní,“ vítá příchozí odborník a hluboko v lese ukazuje sondy, směřující do země ke sloji s horninou. Na počátku objevů byla náhoda.
Archeolog Martin Oliva ukazuje krystaly v rohovci, vytěženém někdejšími obyvateli kraje z šachet v lesích na Moravskokrumlovsku.
Již v roce 1972 archeolog našel stopy po opracování pazourku z období mezolitu. O dvaadvacet let později, při průzkumu stop z období paleolitu se rozhodli podívat i na místo původního nálezu. Intenzivní zkoumání ale začalo ještě později a po několika letech práce si je Oliva jist výjimečností objevu.
I když hrobovými nálezy pátrání v lesích neoplývá, přesto je archeologové našli. Kostry, vysoké jen 146 a 148 centimetrů patřily dvěma ženám, podle DNA příbuzným. Novorozenec, ležící na jedné z nich, ale nebyl jejím dítětem. „Obě byly v dětství špatně živeny, v dospělosti těžce pracovaly, bylo to poznat podle vyvinutých svalových úponů. Zřejmě kopání bylo prací hlavně pro ženy,“ domnívá se Oliva.
Kámen jako cesta k předkům
K čemu byl lidem kámen v době, kdy již uměli zacházet se železem, vysvětluje jediná hypotéza. „Myslím, že to vnímali jako cestu k předkům a jejich prostřednictvím cestu ke svým bohům. Chce to hodně progresivní myšlení, ale to vysvětlení se opravdu nabízí,“ dodal archeolog.
Svět dlouho odmítal uznat fakta o unikátním nalezišti. Jeho rozloha se počítá v desítkách hektarů, lidé za tisíciletí těžby získali ze země nespočet tun materiálu a všude po okolí je možné při trochu pečlivějším pohledu objevit spousty odštěpků z následného opracovávání.
„Přesvědčily je až výsledky radiokarbonových zkoušek, přiklonili se k tomu, že skutečně doly pak už sloužily k rituálním účelům,“ dodal. I když se letošní průzkum chýlí ke konci, závěrečnou tečkou bude mise expertů, kteří budou v září jednat ve Vídni. Ohlásili se, že by se rádi na nové nálezy přijeli podívat a archeolog jim vyhověl.
