Krajina Stonehenge vydala další div

Vědce fascinuje mohutnost památky: kruh tvořený šachtami měl průměr asi dva kilometry a jeho budování si muselo vyžádat obrovské úsilí. Představuje mistrovskou ukázku technických schopností v době před 4500 lety, kdy vznikl i první kamenný kruh ve Stonehenge.

„Nedokážu dostatečně ocenit úsilí, které si kopání těchto velkých šachet nástroji z kamene, dřeva a kostí vyžádalo,“ řekl k tomu vedoucí výzkumu profesor Vincent Gaffney a dodal: „Klíčoví odborníci, kteří se věnují Stonehenge a okolní krajině, byli ohromeni rozsahem struktury a skutečností, že i když je tak blízko Stonehenge, nebyla až doteď objevena.“

Nález podle vědců nabízí mj. jasný důkaz, že tvůrci památky uměli velmi dobře počítat. Postavení něčeho tak velkého a pečlivé umístění prvků této stavby v krajině si vyžadovalo mj. pečlivé odkrokování vzdáleností jak mezi šachtami, tak mezi každou z nich a středem pomyslného kruhu, jímž byl posvátný kruhový okrsek Durrington Walls. Od něj k šach­tám je to asi 800 metrů, tedy více než tisíc kroků, které museli tehdejší lidé nějak spočítat. Vzdálenost asi nebyla volena náhodně – je totiž stejná jako vzdálenost mezi Durrington Walls a starším posvátným okrskem Larkhill.

Podle Gaffneyho představují šachty největší prehistorickou strukturu, jakou se kdy podařilo v Británii objevit. „Velikost šachet a kruhu obklopujícího Durrington Walls je v současnosti jedinečná,“ podtrhl archeolog podle listu The Guardian.

Kruh tvořený šachtami mohl vést lidi do posvátného okrsku Durrington Walls. To je jeden z největších britských kruhů („henges“), tvořený kruhovitým příkopem a valem. V jeho blízkosti byl vybudován i kruh dřevěných sloupů, označovaný jako Woodhenge. Durrington Walls leží přesně ve středu kruhu tvořeného šachtami. Ty mohly ale představovat také varování, že u nich začíná posvátné místo, jehož hranice se nesmí jen tak překračovat.

Šachty, z nichž se archeologům podařilo najít asi dvacet, říkají podle Gaffneyho mnohé jak o svých tvůrcích, tak o jejich představách o světě. Nález podle něj „ukazuje význam Durring­ton Walls, složitost monumentálních struktur v krajině Stonehenge, jakož i schopnost a touhu neolitických společenství zaznamenávat své kosmologické systémy víry způsobem a v rozsahu, jaké jsme nikdy dříve neočekávali“.

Gaffney také soudí, že kruh tvořený šachtami představuje „velké kosmologické prohlášení“ a odráží „potřebu zapsat jej do samotné země“. „Stonehenge má jasnou souvislost s ročními obdobími a plynutím času od letního slunovratu. U durringtonských šachet však nejde o plynutí času, nýbrž o jeho omezení kruhem šachet,“ soudí.

Archeolog zmínil i názor svého kolegy Michaela Parkera Pear­sona z University College London. Podle něj bylo Stonehenge se stojícími kameny památkou na mrtvé, zatímco Durrington Walls, u nějž stál kruh tvořený dřevěnými sloupy, „patřil živým“.