Článek
Odborníci přenášeli buněčné jádro stejně jako v případě ovce Dolly, kdy byly použity kožní buňky dospělého jedince a jejich genetická informace byla přenesena do dárcovského vajíčka, z něhož byla odstraněna vlastní DNA.
Získali embryo ve fázi blastocysty, které má cca 150 buněk. To je dostatečný počet pro získání kmenových buněk. Elektrický impuls pak buňky stimuloval k vývinu embrya.
„Zkoušky potvrdily, že takto získané kmenové buňky mají schopnost proměnit se jako běžné embryonální kmenové buňky v jiné typy buněk včetně nervových, jaterních a srdečních,“ řekl vedoucí týmu Shoukhrat Mitalipov.
Embryonální kmenové buňky mohou zachránit život
Vědci upozornili, že kmenové buňky lze získat i jinými způsoby, které jsou méně kontroverzní i levnější. Využívají se například embrya, která "zbydou" při umělém oplodnění.
Kmenové buňky se využívají pro získání jiných typů buněk a pro vytvoření srdeční svaloviny, kostí, i mozkové tkáně. Otázkou jen zůstává, zda je kvalita takto získaných buněk stejná jako u běžných embryonálních.
Problémem ale je, že tkáně získané z kmenových buněk od cizích dárců občas organismus příjemce odmítá.
„Jsme přesvědčeni, že je významný krok vpřed při vytváření buněk pro regenerativní medicínu,“ prohlásil Mitalipov.
Profesor regenerativního lékařství na univerzitní nemocnici v Londýně Chris Mason řekl, že to vypadá jako opravdový pokrok: „Udělali totéž, co bratři Wrightové. Odpozorovali kolem to nejlepší z práce ostatních týmů a v zásadě je spojili. Bratři Wrightové vzlétli. Oni vytvořili embryonální kmenové buňky.“