Článek
„Máme tady na ukázku vermikompost, což je vlastně kompost tvořený žížalami. V bedýnce s biodpadem jsou žížaly, které zpracovávají ten biodpad a rozkládají jej,“ vysvětlovala Právu u jednoho ze stanovišť Veronika Jílková, vedoucí laboratoře půdní organické hmoty Biologického centra.
„Do kompostu se dají házet například slupky od brambor nebo jadřince z jablek. Žížaly však nemají naopak rády třeba citrusy, protože obsahují silice,“ dodala s tím, že kompost tvoří většinou více krabic nad sebou.
Skládkování odpadu zdraží, má to víc motivovat ke třídění
„Je to tedy více pater s různě rozloženým substrátem. Ten se potom používá například jako ideální půda pro rostliny,“ doplnila Jílková.
Jak využít vzniklý substrát, si pak mohl každý vyzkoušet na sousedním stanovišti, kde děti sázely rostliny. „Máme tady ideální půdu s přísadou živin, což je žížalí čaj, tedy dna z vermikompostu, a děti si tu sázejí například fazole nebo i byliny,“ uvedla její kolegyně Pavlína Stuchlá.
Dopřejte zahradě podzimní terapii
O tom, jak lidé potravinami plýtvají, vyprávěla návštěvníkům Radka Hanzlová ze Sociologického ústavu AV ČR.
„Nejčastěji lidé plýtvají potravinami právě v létě. Na prvním místě jsou ovoce a zelenina, tedy potraviny, které se dají kompostovat. Lidé nejčastěji dělají kompost na zahradě nebo používají hnědé popelnice. Právě v domácnostech, kde se však nejvíce plýtvá, nekompostují,“ uzavřela pro Právo bioložka Hanzlová.