Hlavní obsah

Dokážeme nakrmit svět, věří vědci. Rozluštili genetickou informaci quinoy

Novinky, luk

Bezlepková, plná bílkovin a s nízkým obsahem sacharidů – taková je quinoa, po celém světě oblíbená „superpotravina“. Zájem o quinou v posledních letech převýšil nabídku a její ceny vyletěly do oblak. Vědci teď rozluštili genom této obiloviny a doufají, že se podaří vytvořit nové odrůdy, které cenu zase stlačí na přijatelnou úroveň.

Foto: Profimedia.cz

Rostlina merlíku chilského

Článek

Mezinárodní vědecký tým působící v Saúdské Arábii oznámil, že udělal obrovský posun v pochopení genetického uspořádání quinoy - tedy merlíku chilského (Chenopodium quinoa). S využitím různých metod získali nejkvalitnější genetickou sekvenci merlíku, jakou kdy měli k dispozici, uvedli ve studii zveřejněné v časopise Nature.

„Rozluštěním genetické informace chceme dát pěstitelům možnost pracovat rychleji a vypěstovat mnohem víc než dřív,“ řekl BBC vedoucí projektu profesor Mark Tester z Technické a přírodovědecké univerzity krále Abdalláha v Saúdské Arábii. „Věříme, že se podaří vyšlechtit mnohem víc odrůd, vhodných do různých podmínek.“

Tým ze saúdskoarabské univerzity se zajímá o quinou mimo jiné i proto, že velmi dobře toleruje sůl v půdě i ve vzduchu. Vědci se domnívají, že má velký potenciál pro využití v chudé a slané půdě, jakou se vyznačují mnohé oblasti na Blízkém východě.

Andská plodina

Quinoa rostla v oblasti kolem jezera Titicaca vysoko v Andách už před 7000 lety. Tehdy ji místní obyvatelé dokázali domestikovat a brzy si získala v jejich kultuře zásadní postavení. Staří Inkové ji přezdívali „matka zrno“ a skromná rostlina dokázala prakticky uživit celou jejich říši. S příchodem španělských kolonizátorů ale quinoa postupně upadla v zapomnění. Od té doby se pěstuje víceméně nezměněná, nikdo se ji nepokusil zásadněji křížit nebo jinak šlechtit.

Merlíku chilskému se nejlépe daří vysoko v horách, kde je poměrně chladno a řídký vzduch. Proto se jeho pěstování víceméně omezuje na nejvýše položené oblasti Peru, Bolívie a Ekvádoru, byť se v omezeném množství pěstuje i v jiných zemích - první pole jsou už i v ČR.

Pro své nutriční hodnoty se quinoa stala v posledních letech jakousi celosvětovou superstar a poptávka po ní strmě roste zejména v bohatých zemích Evropy a Severní Ameriky. Mezi lety 2006 a 2013 vzrostly ceny na trzích třikrát, a tak jde teď většina produkce na export. Místním obyvatelům nezbývá než se orientovat na lacinější potraviny.

Klíčový objev

Vědci tvrdí, že díky rozluštění genomu se jim už podařil průlomový objev. Semena merlíku obsahují saponiny, hořké a toxické složky, ochraňující rostlinu před predátory. Pokud mají quinou jíst lidé, je saponiny třeba z rostliny odstraňovat, což její zpracování prodražuje.

„Přesně jsme určili jeden z genů, který má pravděpodobně u quinoy na starosti produkci saponinů. Pokud bychom tento gen upravili, dostali bychom odrůdu bez saponinů, takže by semena měla sladší, příjemnější chuť,“ tvrdí profesor Tester. „Tuto výhodu už můžeme brzy zemědělcům dopřát. Všechno je jen záležitostí šlechtění, a my chceme tento proces výrazně urychlit.“

Ceny by mohly klesnout až pětkrát

Podle vědců by se bez jakékoliv genetické modifikace mělo už brzy podařit vyšlechtit nižší, podsaditější rostliny, které tak snadno nevyvrátí vítr. Nové odrůdy by měly být schopné růst i v jiných částech světa a vyšší nabídka pak stlačí ceny.

„Potřebujeme, aby se cena quinoy snížila tak pětkrát,“ říká profesor Tester. „Když se dostaneme na podobné ceny, za jaké se prodává pšenice, budeme moct quinou používat ve zpracovatelském průmyslu a na pečení chleba. Doufáme, že tím opravdu přispějeme ke zvýšení produkce potravin pro celý svět.“

I další vědci uvítali zprávy o tom, že se podařilo přečíst genom merlíku chilského.

„Rozluštění genetické informace v DNA quinoy je velmi cenné pro to, abychom mohli identifikovat klíčové geny, které mají na starosti vlastnosti důležité pro pěstitele. Můžeme také popsat genetickou odlišnost jednotlivých odrůd,“ komentoval objev pro BBC dr. Sven-Erik Jakobsen z Univerzity v Kodani.

„Teď si pěstitelé můžou v genomu vybrat ty správné informace, které jim pomohou urychlit celý proces šlechtění nových kultivarů,“ dodal.

Vědci věří, že se už brzy díky jejich objevu povede zvýšit produkci i popularitu quinoy, která přestane být jen výsadou dobře situovaných nadšenců zdravé výživy z bohatých zemí.

„Můžou si ji samozřejmě dál vychutnávat,“ směje se profesor Tester. „Ale možná se jim nebude líbit, že už nebudou výjimeční. Všichni ostatní ji totiž budou moct jíst také!“

Rod merlík patří mezi laskavcovité. Několik druhů roste i v ČR. Merlík bílý je jedlý, ale jde o plevel, stejně jako merlík zvrhlý. Jeho pyl je silný alergen

Reklama

Související témata:

Výběr článků

Načítám