Hlavní obsah
Česká vědkyně Kateřina Sam Foto: archiv Kateřiny Sam, Biologické centrum AV ČR

Česká vědkyně spolupracovala na ekologickém pokusu, lepila na stromy falešné housenky

Kateřina Sam, česká ekoložka z Biologického centra Akademie věd ČR a Přírodovědecké fakulty Jihočeské univerzity v Českých Budějovicích, se zapojila do unikátního pokusu. Lepila stejně jako další desítky vědců na celém světě na stromy ve vybraných lesích umělé housenky. Cílem bylo zjistit, jací predátoři na ně útočí. Studie nabízí nové poznatky o vazbách mezi živočišnými druhy, může pomoci i v boji se škůdci.

Česká vědkyně Kateřina Sam Foto: archiv Kateřiny Sam, Biologické centrum AV ČR
Česká vědkyně spolupracovala na ekologickém pokusu, lepila na stromy falešné housenky

V tropických oblastech žije mnohem více druhů živočichů než v oblastech blíže pólům. Otázkou však bylo, zda jsou směrem k rovníku silnější vzájemné mezidruhové vazby. V rozsáhlém výzkumu na to hledalo odpověď 40 výzkumníků ve 31 lokalitách rozptýlených po celém světě.

Housenky z plastelíny

Vědci použili tisíce housenek vyrobených z dětské plastelíny, které přilepili na listy stromů a poté je nechali vystavené útokům predátorů jakými bývají ptáci a mravenci. Podle otisků zobáků či kusadel do plastelíny poté určovali, jak časté útoky jsou, jak dlouho housenka vydrží i jací predátoři na ni zaútočili.

Falešná housenka z plastelíny

Foto: achiv Kateřiny Sam, Biologické centrum AV ČR

„Čelisti mravenců zanechávají dvě malá bodnutí, zatímco po ptačích zobácích zůstane otisk tvaru V po obou stranách housenky. Savčí otisky zubů jsou také identifikovatelné," popisuje česká vědkyně Kateřina Sam, která metodu využívá jako součást svého výzkumu už řadu let.

V tropech útočí hlavně hmyz

Při výzkumu vědkyně instalovala a sledovala falešné housenky ve třech lokalitách: v ČR ve smíšeném lese v Pošumaví, v tropickém pralese Papuy-Nové Guineje a v eukalyptovém lese v Austrálii. Z její práce vyplynulo, že u nás si na housence chtělo pochutnat stejné množství ptáků jako mravenců, avšak v tropech jasně převážil dravý hmyz.

V oblastech tropů útočí na housenky převážně dravý hmyz.

Foto: achiv Kateřiny Sam, Biologické centrum AV ČR

Kateřina Sam

Foto: achiv Kateřiny Sam, Biologické centrum AV ČR

„Lidé si často myslí, že obratlovci jsou nejdůležitějšími predátory hmyzu v tropických oblastech, ovšem jde tam právě o dravý hmyz, zejména mravence a vosy,“ vysvětluje ekoložka.

V tropech je tedy role dravého hmyzu klíčová při kontrole býložravých škůdců. Proto tamní svět, včetně zemědělské úrody na polích, zůstává zelený a není zcela zkonzumován hordami housenek.

Kateřina Sam

Foto: achiv Kateřiny Sam, Biologické centrum AV ČR

Z výsledků výzkumného projektu vědci vypočítali, že na rozdíl od housenky na rovníku, která má největší šanci na napadení predátorem, má housenka poblíž pólu už jen osminové riziko. Výsledek se odlišuje i se změnami nadmořské výšky.

„Pohybujete-li se po horském svahu, zjistíte stejný pokles v riziku napadenosti jako při pohybu směrem od rovníku k pólům,“ pokračuje Kateřina Sam.

Používali stejné metody

Výjimečnost ekologické studie spočívá zejména v ohromné komplexnosti navrženého pokusu. Bez rozsáhlé spolupráce výzkumníků na celém světě by to nebylo možné.

Foto: achiv Kateřiny Sam, Biologické centrum AV ČR

„Jako ekologové si obvykle klademe otázky o procesech, které jsou mnohem rozsáhlejší, než aby byly zvládnutelné jediným výzkumníkem nebo týmem. Navržením pokusů tak, že je lze rozdělit do menších částí, můžeme zapojit vědce z celého světa a spolupracovat na tom, abychom pochopili širší obrázek," dodává vědkyně.

Nejenže vědci na všech lokalitách použili stejné metody a postupy, ale měli i naprosto stejné falešné housenky. Ty se vytvořily na Helsinské univerzitě ze stejné zelené plastelíny. Dokonce i lepidlo použité k jejich přilepení na rostliny bylo stejné.

Po vystavení na rostlinách se pak housenky oddělily od listů a vrátily se zpět do Helsinek.

Foto: achiv Kateřiny Sam, Biologické centrum AV ČR

Po vystavení na rostlinách pak byly housenky opatrně odděleny od listů a vráceny zpět do finského hlavního města, kde odborníci ověřili identitu kousanců. Studii zveřejnil i prestižní časopis Science.

yknivoNumanzeSaNyknalC

Reklama

Výběr článků