Článek
„Je to především práce s mládeží, která hledá zábavu tam, kde není,” popsal službu Jan Špaček z asociace Streetwork.
„Snažíme se je zkontaktovat a vymyslet jim program. Z nudy totiž často sklouznou k rizikovému chování. Ať už jsou to bitky nebo užívání drog,“ dodal.
V celé České republice funguje kolem šesti stovek nízkoprahových programů, 80 procent z nich je zaměřeno na pomoc nezletilým. Patří k nim i kobyliská pobočka Salesiánů Dona Bosca, která pro mládež otevřela nízkoprahový klub Vrtule. Ročně se v něm vystřídá okolo 170 klientů.
Hlavní je porozumět světu mladých
„Mladí se shromažďují především v obchodních centrech. Je tam teplo, světlo a wi-fi. Často se ale stává, že začnou rušit veřejnost a vznikají tak konflikty. U nás v klubu si mají kam v klidu sednout. Je tu stolní fotbálek a sportovní náčiní na půjčení,“ vysvětlil salesián Jan Vališ fungování klubu Vrtule.
Jan Vališ v prostorách maringotky klubu Vrtule v pražských Bohnicích.
Práci s mládeží se věnuje přes 11 let. Za tu dobu se mu prý stalo jen třikrát, že by se s ním teenageři odmítli bavit.
Rebelují tím, že se snaží nelišit
Klíč k respektu mladých je podle Vališe především v upřímnosti a v porozumění jejich světu včetně hudebních nebo módních trendů. Ty podle něj za posledních několik málo let prošly jednou z největších změn.
„Dříve se dbalo, aby byli všichni stejní. Teď je ale tlak na individualitu. Mladí proto rebelují právě tím, že se snaží lišit co nejméně. Podle oblečení není málem poznat, jestli je to kluk nebo holka. Poslouchají stejnou hudbu, mají stejné zájmy, “ okomentoval trendy mezi mládeží Jan Vališ.
Nejčastějším tématem mezi sociálními pracovníky a jejich mladými klienty jsou ale stále vztahy. Ať už mezi vrstevníky, nebo mezi rodiči.
Drogy jako populární téma
„Často ale přicházejí i otázky na drogy. Testují si tak naše znalosti. My se jim sice přiznáme, že pijeme alkohol, ale rozhodně se už nedělíme o konkrétní zážitky, “ doplnil Vališ.
V tom, že téma drog je mezi dětmi běžná věc, se s Vališem shoduje i Tomáš Klumpar, sociální pracovník z nízkopodlažního klubu Beztíže na pražském Žižkově. Klub je specifický tím, že přibližně ze 75 procent klientů tvoří děti a mládež z romských rodin.
Tomáš Klumpar z klubu Beztíže na Praze 3.
Příčinu rizikového chování mládeže vidí Tomáš Klumpar především v tom, že ubývá možností, jak smysluplně trávit čas.
„Rodiče dělají nárazové práce, brigády, dohody a nemají čas se věnovat dětem. Děti sice bývají mnohdy dobře oblečené, ale bytové podmínky jsou tristní. Na aktivity jednoduše nezbývají prostředky, energie ani čas,“ vysvětlil Klumpar.
K problémům mladých Romů podle Klumpara příliš nepřispívá ani segregované školství. „Je to jako začarovaný kruh. Bílí do takových škol své děti posílat nechtějí, a pro Romy je to naopak vyhledávaná škola. Slibují si od nich klid a že budou mezi svými.“