Otrava způsobená příslušným neurotoxinem, kyselinou domoovou (DOM), se projevuje zvracením, žaludečními křečemi i vážnými neurologickými poruchami, stejně tak časovou a prostorovou dezorientací. Někdy též trvalým zhoršením krátkodobé paměti a halucinacemi.

Neurologická poškození mozku otrávených jsou často nevratná bez možnosti účinné terapie. Poruchy paměti mohou vést až k její úplné ztrátě.

Vytvoření modelu syntézy kyseliny domoové rozsivkou a znalost jejího genetického pozadí umožní monitorovat nebezpečí nárůstu řas schopných produkovat neurotoxin v oceánech.

Masivní nárůsty mořských řas spojené s úmrtím mořských savců, kupříkladu lvounů, a otravami lidí byly od té doby zaznamenány mnohokrát, naposledy během přemnožení rozsivek podél celého kalifornského pobřeží v roce 2015.

Hlavním zdrojem nebezpečného neurotoxinu je rozsivka Pseudo-nitzschia multiseries – mikroskopická žlutohnědá řasa, která je běžnou složkou mořského fytoplanktonu.

Z mořské červené řasy

„Vědci téměř 30 let pracovali na tom, aby odhalili způsob, jak se tento neurotoxin, neobvyklá trikarboxylová aminokyselina, vlastně syntetizuje. Sledovali produkci DOM v různých kultivačních podmínkách a pomocí genetických analýz testované rozsivky Pseudo-nitzschia multiseries identifikovali specifický soubor čtyř genů zodpovědných za syntézu neurotoxinu,“ popsalo v tiskové zprávě Biologické centrum Akademie věd ČR, kde Miroslav Oborník pracuje.

Funkci těchto genů se expertům posléze podařilo ověřit pomocí biochemických metod a metod rekombinantní DNA v bakterii Escherichia coli. Evoluční analýza klíčového genu DabA, na níž se podílel biolog Oborník ukázala, že neobvyklý gen pochází z ruduchy, mořské červené řasy, která jej však zřejmě získala z bakterií.

Vytvoření modelu syntézy dané domoové kyseliny rozsivkou Pseudo-nitzschia multiseries a znalost jejího genetického pozadí umožní dle vědců s vysokou přesností monitorovat nebezpečí nárůstu řas schopných produkovat zmiňovaný neurotoxin v oceánech.