Večerní obloha nabídne největší zatmění Měsíce. A nejen to

„Úplné zatmění Měsíce uvidíme téměř v celém průběhu. Částečné zatmění začne ve 20:24 SELČ, Měsíc na našem území vyjde ale až ve 20:47 SELČ - v Praze, jinde se čas liší o minuty,“ napsal Novinkám již dříve Pavel Suchan z Astronomického ústavu Akademie věd ČR.

Úplné zatmění začne ve 21:30, jeho maximální fáze nastane ve 22:21, skončí ve 23:13. Konec následného opět částečného zatmění přijde 19 minut po půlnoci. A dokonce ještě 10 minut po skončení částečné fáze zatmění v 00:19 bude možné sledovat slábnoucí ztmavnutí západního okraje Měsíce v zemském polostínu.

„Unikátnost pátečního zatmění není ani tak v tom, že se bude jednat o nejdelší úplné zatmění (podobně dlouhé, jen o minutu kratší, proběhne v roce 2029), ale v tom, že půjde o překrásnou podívanou,“ řekla Novinkám astronomka a astrofyzička Lenka Zychová s tím, že Měsíc při úkazu nikdy z oblohy zcela nezmizí.

„I při úplném zatmění je totiž Měsíc osvětlen - světlem, které cestuje od Slunce k Zemi, v zemské atmosféře je zakřiveno a tudíž dopadá až na měsíční povrch. Fialová a modrá složka světla je atmosférou nejvíce rozptýlena do okolí, proto právě červená složka světla proniká až k Měsíci a mění jej v rudý kotouč,“ vysvětlila s tím, že tuto červenu barvu můžeme vidět až v plné fázi zatmění.

Tmavě rudý Měsíc nastává, když jsou Slunce, Měsíc a Země uspořádané v jedné přímce. V ostatních fázích částečného zatmění je kontrast mezi Měsícem a stínem příliš velký, aby slabé červené světlo vyniklo. Luna bude tedy tmavší než při jiných zatměních. Takové zatmění Měsíce - ale kratší - jsme naposledy mohli pozorovat v roce 2011. Ještě delší než teď nastane až 9. června 2123.

Měsíc se navíc v pátek ráno (7:45 SELČ) dostává do vůbec nejvzdálenějšího bodu od naší planety: 406 222 kilometrů daleko. Průměrná vzdálenost Měsíce od Země je 384 400 km.

Během zatmění nastane takzvaný mikroúplněk, tedy nejmenší úplněk v roce. Úplněk nastává během maximální fáze zatmění, ve 22:22 SELČ. Měsíc tak bude přibližně o 14 procent úhlově menší než při „superúplňku“, který byl letos 2. ledna nebo i v prosinci. [celá zpráva]

Běžný pozorovatel podle astronomů z Akademie věd ale rozdíl očima nepozná, lze to určit až fotografickým porovnáním. Naopak při východu Měsíce se bude zdát, že je úplněk opravdu velký, což je dáno optickým klamem.

Navíc, jak připomněla Zychová, hned vedle ztemnělého Měsíce (asi 6° jižně) se bude na obloze nacházet planeta Mars, a to ve své maximální jasnosti, byť v porovnání s měsíční velkou koulí půjde jen o načervenalou tečku. O pár dní později bude totiž na své dráze nejblíže k Zemi od roku 2003, konkrétně jen něco přes 57 miliónů kilometrů. [celá zpráva]

„Vidět zatmění Měsíce a opozici Marsu v podstatě na stejné části oblohy bude, nejen pro astronomy, nezapomenutelný zážitek,“ poznamenala astronomka.

Sledování oblohy by mělo po většinu času přát i počasí, byť bude tento pátek v ČR dost proměnlivé. V odpoledních hodinách se až na 60 procentech území budou tvořit lokální bouřky a přeháňky.

„Ve večerních hodinách očekáváme polojasno až oblačno, zejména ve východní polovině území lokální přeháňky nebo bouřky. Ty by však měly se snižujícími se teplotami začít postupně slábnout,“ sdělila Novinkám Dagmar Honsová ze společnosti Meteopress.

Po západu Slunce bude podle ní nejméně oblačnosti v západních Čechách - jasno. Na zbytku Čech bude postupně až skoro jasno. Na Moravě a ve Slezsku bude zpočátku oblačno až zataženo, oblačnost se začne protrhávat kolem 21. hodiny. Což pro pozorování zatmění stačí.

„Na Ostravsku ale zřejmě zůstane zvětšená oblačnost po celou dobu zatmění Měsíce. Platí, že čím bude později, tím lepší viditelnost zatmění bude,“ uzavřela Honsová.

Speciální pozorovací akce k unikátnímu jevu připravily například Štefánikova hvězdárna v Praze na Petříně, Brněnská hvězdárna či hvězdárna v Ondřejově, hlavní observatoř Astronomického ústavu AV ČR. Živě budou moci úkazy sledovat i čtenáři Novinek.