Laki vybuchla 8. června 1783 a následky daleko přesáhly hranice Islandu i Evropy. "Erupce dokázala změnit celosvětové klima na několik let a přinesla tuhé zimy v Evropě a Americe a sucho na africkém kontinentu," popisuje Závada.

Oxid siřičitý uvolněný při výbuchu se v atmosféře dále měnil a jeho oblaka stoupala až do výšky 16 kilometrů a putovala nad planetou. Část se snesla na evropský kontinent. V různých městech včetně Prahy pak lidé viděli suchou žlutohnědou mlhu. Rozptýlené aerosolové částice v atmosféře přinesly nejdříve nesnesitelná vedra, poté ale ochlazení celé planety.

Vltava stoupla o čtyři metry za půl dne

"Do Prahy přinesly zkázu ničivé povodně způsobené rychlým táním sněhové pokrývky. Karlův most v Praze byl poničen vzedmutím vody s plovoucími krami ledu. Vltava stoupla o čtyři metry během dvanácti hodin. Z mostu se přitom zřítila do vody socha anděla, kterou potápěči vylovili až během oprav mostu v roce 2004," popsali vědci.

Výbuch Laki je výjimečný i tím, že se k němu dochovaly podrobné záznamy. Vědci za ně vděčí pastorovi Jónu Steingrímssonovi. "Zaznamenal události spojené s erupcí ve svém deníku a jeho pozorování jsou cenným zdrojem informací k pochopení rozsahu a průběhu celé sopečné erupce. Mezi těmito záznamy se bohužel množily zápisy i o úmrtích obyvatel z jeho okrsku, včetně jeho ženy," uvedl Závada.

Sopka Laki vybuchla před 235 lety. V puklině dlouhé 27 kilometrů vzniklo asi 130 kráterů.

Sopka Laki vybuchla před 235 lety. V puklině dlouhé 27 kilometrů vzniklo asi 130 kráterů.

FOTO: Profimedia.cz

Ze Steingrímssonových zápisků vědci zjistili, jak přesně výbuch vypadal. "Styl erupce připomínal lávové fontány vystupující z prasklin, jak jsme je mohli sledovat na Havaji, ale tato erupce byla mnohem, mnohem silnější," řekl geolog. Ze sto třiceti kráterů, které vznikly podél 27 kilometrů dlouhé trhliny, vyteklo postupně během osmi měsíců erupce 14 kilometrů krychlových.

Vědci odhadují, že do atmosféry se dostalo 120 miliónů tun oxidu siřičitého, 12 miliónů tun fluoru a velké množství chloru. "Tyto plyny společně vytvořily jedovatou mlhu šířící se do okolí z místa erupce a usazený aerosol otrávil místní pastviny. Po ztrátě pastvin a na otravu fluorem zemřela polovina dobytka, vznikl hladomor a o život přišla pětina obyvatel Islandu, což bylo tehdy 6000 lidí.

I když tedy v Česku výbuch sopky nehrozí, obavy z následků velkých erupcí na jiných místech světa jsou podle nich na místě. V současnosti bychom se podle nich měli zaměřit na region Campi Flegrei u Neapole a také na Yellowstone v USA. "Víme celkem o asi dvaceti aktivních a podobně nebezpečných místech na Zemi, která jsou schopna do atmosféry vyvrhnout 500 až 1000 kilometrů krychlových materiálu, a tím ovlivnit klima na Zemi na desítky let," uzavřel Závada.