Velkým šelmám hrozí na celém světě vyhynutí. Lidé totiž obecně nejsou příliš ochotní sdílet svůj životní prostor například s vlky. Pokud ale mají tito masožravci dlouhodobě mít šanci na přežití, bude nutné je znovu vysadit na místa, kde se dřív pohybovali ve velkém, tvrdí vědci.

Studii publikovanou v časopise Royal Society Open Science vedli Christopher Wolf a William Ripple z Oregonské státní univerzity. Zmapovali současný výskyt 25 velkých šelem a srovnali ho s mapami z období před 500 lety. Zjistili, že životní prostor se šelmám zmenšuje celosvětově.

„Z pětadvaceti velkých šelem, na které jsme se soustředili, jich patnáct přišlo o více než polovinu svého historického území,“ uvedl pro webové zpravodajství BBC Wolf. „To znamená, že je třeba se soustředit na rozumně prováděné vracení těchto zvířat na místa, odkud byla vytlačena. Není to důležité jen kvůli jejich přežití, ale i kvůli jejich vlivu na celý ekosystém. Je ovšem nutné, aby se člověk naučil tato zvířata tolerovat, jinak snahy vědců nemají žádný smysl.“

Nejhůře jsou na tom tygři se lvy

Odborníci upozorňují, že programy na návrat šelem do přírody budou pravděpodobně nejúspěšnější v regionech s nízkou hustotou zalidnění a omezeným zemědělstvím a chovem hospodářských zvířat. Takže by bylo dobré zařadit do programu primárně ty regiony, kde se už nyní nacházejí chráněné oblasti, a kde jsou lidé k divokým zvířatům tolerantnější.

„Vyšší tolerance místních obyvatel vůči velkým šelmám je ten nejlepší způsob, jak tyto druhy zachránit před vyhynutím,“ podotkl Ripple.

Navracení zvířat na jejich původní teritoria se daří v Evropě, kam se postupně navracejí rysi, medvědi, vlci a v ČR nově i šakali. Je ale pravdou, že právě rysům a vlkům obecným se jejich území zmenšila nejméně.

Poměrně dobře se v přírodě daří také dingovi a několika druhům hyeny. Nejhorší je podle vědců situace pro tygry a lvy.