„Superlaser bude schopen vystřelit paprsek až desetkrát za sekundu s extrémně vysokou energií. Spolu s druhým, menším laserem, který vyvíjejí čeští vědci, má začít fungovat začátkem příštího roku,“ potvrdil Právu nový ředitel Fyzikálního ústavu Akademie věd Michael Prouza.

Celkem budou stát v břežanských podzemních halách špičkového výzkumného centra ELI Beamlines lasery čtyři.

Testování na podzim

Centrum by se plně do provozu mělo dostat během příštího roku. Nejspíš letos v listopadu vyzve výzkumné i univerzitní instituce z Česka i ze zahraničí, aby se do testování laserového paprsku přihlásily.

Kdo ho bude moci využít? Škála oborů základního výzkumu je široká: od biologie, medicíny pro léčbu rakoviny, materiálových věd, protonové a rentgenové radiografie až po částicovou fyziku a astrofyziku.

Vědci budou studovat extrémní podmínky u látek a objevovat jejich dosud netušené vlastnosti. Přispět mohou ale i k vývoji aplikací v oblasti národní bezpečnosti a průmyslových procesů, jako je nedestruktivní testování materiálů a laserová fúze.

„Laserové centrum je otevřenou infrastrukturou, takže máte-li dobrý nápad, co v něm dělat, tak se přihlásíte a laserové centrum je zodpovědné za to, že vám paprsek přivede. Zajistí paprsek s danou intenzitou a požadovanými parametry,“ uvedl Prouza.

ELI je jedinou celoevropskou výzkumnou infrastrukturou, která se v nových členských státech EU staví. Další pobočka pro výzkum abnormálně krátkých časů vzniká v Maďarsku a v Rumunsku pro jaderný výzkum.

Vedle ELI a sousedního laserového centra HiLASE se v Dolních Břežanech začínají postupně usazovat i soukromé firmy, které se laserovými technologiemi zabývají. Postupně tak má vzniknout unikátní vědecko-technický region se špičkovými technologiemi.

„Celý laser je nyní v experimentální hale kalifornské národní laboratoře Lawrence Livermore. Američané ho se skvělými výsledky otestovali. Nyní ho musí pečlivě po součástkách zabalit, aby se při letecké přepravě nepoškodil. Ti, kteří ho sestavovali, ho budou také kompletovat tady v Dolních Břežanech,“ uvedl Prouza. Tým vědců přiletí do Prahy 12. června, laser by měl být dopraven zhruba o týden později.

Příští rok se nicméně z Texasu dostane do Břežan ten vůbec nejvýkonnější laser L4-Krakatit, pojmenovaný podle Čapkova vědecko-fantastického románu.

Nejdražší vědecké centrum v ČR

Nejdražší vědecké centrum v Česku má stát přibližně 6,8 miliardy korun, z toho 5,8 miliardy se uhradí z evropských dotací.

Bývalý ředitel ELI Jan Řídký řešil přitom řadu problémů, třeba umělé oslabení koruny před čtyřmi lety zdražilo ELI všechny dodávky z ciziny a projekt musel být kvůli složitosti vyvíjených technologií prodloužen. Dotace proto stále dočerpává.

Centrum HiLASE, které zatím jako jediné v ČR získalo evropský grant v programu Teaming za více než ­mi­liardu korun, navštívil generální ředitel direktoriátu ­Evropské komise pro vědu, výzkum a inovace Robert-Jan Smits. Přijel z Plzně, kde byl na mezinárodním workshopu. Zdůraznil, že cestou, kterou se Evropa musí vydat, jsou inovace.

„Budoucnost její konkurenceschopnosti spočívá právě v inovaci. Věda a výzkum budou atraktivní pro investory, firmy si svá sídla vyberou podle toho, kde najdou inkubátory a zázemí právě pro vědu a výzkum,“ uvedl Smits. Projekt HiLASE se zaměřuje na vývoj superlaserů a jejich využití v průmyslové praxi.