Karlštejn, neboli také Karlův Týn, je stavbou vrcholné gotiky. „Základní kámen hradu svorně položili český král a císař Karel IV. s pražským arcibiskupem Arnoštem z Pardubic. Stavba měla sloužit jako místo pro uložení císařských svatých relikvií a korunovačních klenotů Svaté říše římské včetně české královské koruny věnované k poctě sv. Václava,“ napsal Novinkám historik a teoretik umění Zbyněk M. Duda.

Ze zakládací listiny
Založili jsme ve jménu Krista Spasitele ke chvále a slávě Trojice věčné a zejména nejdobrotivějšího našeho Vykupitele, který se pro naši spásu vtělil a byl umučen, a jeho kříže, ran, hřebu, houby a kopí a spásonosného umučení, jakož i dalších znamení a ke cti veškerého vojska nebeského jsme zbudovali na svém hradu Karlštejně, který jsme od základů jakožto úplně nový postavili a stanovili nazývat jej pro svou trvalejší památku podle svého jména, totiž aby se jmenoval Karlštejn, … dvě kaple, a to jednu ke cti a pod názvem Umučení a oněch znamení, a jinou menší, která s ní téměř souvisí, ke cti slavné a ustavičné Panny, Rodičky Boží Marie….

Kapitula měla vykonávat duchovní službu v hradních kaplích a zároveň ochraňovat zde uložené klenoty a relikvie. V jejím čele stál děkan a čtyři kanovníci.

Karel IV v hedvábném oděvu se rád obklopoval luxusem a výrobky českých gotických zlatníků. Detail nástěnné malby na hradě Karlštejně.

Karel IV. - detail nástěnné malby na hradě Karlštejně.

FOTO: archív Uměleckoprůmyslového muzea Praha

Kapitulním kostelem se hned od počátku stala kaple P. Marie v menší věži hradu. V roce 1357 ještě nebyla dokončena přestavba velkého sálu ve velké věži na kapli sv. Kříže (plným titulem kaple Nástrojů Umučení Páně, jeho Znamení a Všeho vojska nebeského), a tak za provizorní kapli Nástrojů utrpení, kde byly uloženy hlavní relikvie, byla dočasně používána malá kaplička, které se dnes omylem říká kaple sv. Kateřiny.

Karlštejnský kostel Nanebevzetí Panny Marie

Karlštejnský kostel Nanebevzetí Panny Marie

FOTO: Národní památkový ústav

„V historii karlštejnského děkanství působily mnohé významné osobnosti. Jako první děkan je doložen Kuneš, který působil ve své funkci až do roku 1359,“ sdělil Novinkám Lukáš Kunst, zástupce kastelána hradu.

Zakládací listina karlštejnské kapituly

Zakládací listina karlštejnské kapituly

FOTO: Královská kolegiátní kapitula Nanebevzetí Panny Marie na hradě Karlštejn

„Historie a činnost karlštejnské kapituly pokračuje až do současnosti, kdy se v kostele Panny Marie slouží dvě slavnostní mše ročně, v den výročí založení kapituly a ve svátek Nanebevzetí Panny Marie. A také zádušní mše v den výročí úmrtí Karla IV.,“ řekl.

Pohled z hradu Karlštejn

Pohled z hradu Karlštejn

FOTO: Miroslav Šára, Novinky

Význam karlštejnské kapituly se zvýšil ve chvíli, kdy na hradě byly v kapli sv. Kříže uloženy říšské korunovační klenoty a relikvie (nejpozději od roku 1367). Kaple sv. Kříže nebyla od té doby určena pro každodenní bohoslužby, ale stala se nepřístupným trezorem pro církevní poklady. Bohoslužby se tam konávaly jen příležitostně, za účasti císaře a vzácných hostů dvora.

Rytířský sál s kaplí sv. Mikuláše

Rytířský sál s kaplí sv. Mikuláše

FOTO: Miroslav Šára, Novinky

„Nemáme žádné informace, že by Karel IV. slavnostně otevíral svůj soukromý hrad. Pokud tomu tak bylo, nejsou bohužel dostupné žádné podrobné údaje. Jako oficiální termín dokončení všech stavebních činností na Karlštejně se považuje 9. únor 1365, kdy byla vysvěcena Kaple svatého Kříže,“ uzavřel Kunst.

Kaple sv. Kříže

Kaple sv. Kříže

FOTO: Archiv, Právo

Podle Zbyňka M. Dudy je z historického i symbolického hlediska vybudování Karlštejna stejně důležité jako stavba katedrály sv. Víta.